Článek
„Chtěli bychom, aby se výuční list stal důvěryhodným potvrzením, že absolvent skutečně ovládá své řemeslo,“ říká Dana Kočková z Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), který má reformu závěrečných zkoušek na starosti v rámci projektu ministerstva školství Nová závěrečná zkouška.
„V tomto roce byla vytvořena jednotná zadání pro 116 oborů. Bylo to možné jen díky tomu, že se do jejich tvorby zapojilo téměř 500 učitelů a ředitelů odborných škol,“ doplňuje Kočková.
Školy se připojují dobrovolně
Jednotná zadání se už v minulých letech začala prakticky využívat při závěrečných zkouškách na vybraných školách. Přitom to nebylo „nanečisto“, ale absolventi na základě takto složené zkoušky opravdu dostávali své výuční listy.
Díky novému informačnímu systému se v tomto roce mohli ředitelé všech škol seznámit s tím, jak vypadá jednotné zadání pro učební obory, které se na škole vyučují. To jim dalo možnost rozhodnout, zda převezmou jednotnou zkoušku či její část, nebo zda bude škola pokračovat v dosavadní praxi a připraví si zkoušku vlastní.
Důležité je poměřit úroveň
Předběžné výsledky, které jsou nyní k dispozici, ukazují, že naprostá většina škol už nové možnosti využila a seznámila se s tématy, která jsou stanovena pro písemnou, ústní i praktickou část závěrečné zkoušky.
„Nešlo o to, aby už letos všechny školy převzaly jednotné zkoušky, ale aby se s jejich principem a obsahem seznámily,“ vysvětluje Dana Kočková. „Když škola zjistí, že je některá část jednotného zadání pro ni příliš náročná, má čas upravit v příštím období svou teoretickou i praktickou výuku a také technické vybavení tak, aby dosáhla požadavané úrovně. A to je právě účelem jednotných zkoušek.“
Nová závěrečná zkouška by nakonec měla být zavedena celoplošně. K tomu je ale potřeba nové pojetí důkladně vyzkoušet v praxi a také přijmout zákon, který by to školám ukládal. Více informací o projektu najdete na této adrese.