Plné využití výzkumného potenciálu je nezbytné pro úspěch strategie Evropa 2020. Především je nutné konsolidovat hospodářskou situaci a využít nové zdroje růstu a zaměstnanosti, aby došlo k nahrazení pracovních míst, která zanikla kvůli krizi. Vedle návrhu na zjednodušení postupů byla rovněž ustavena skupina nezávislých odborníků, jejichž úkolem je posoudit všechny aspekty současného sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj.      

Komisařka EU pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn k tomu uvedla: „Cílem našich návrhů je snížit administrativní zátěž, která je s evropskými výzkumnými programy spojena. Do našich programů musíme získat co nejlepší výzkumné pracovníky a inovativní společnosti a umožnit jim, aby se mohli soustředit především na svoji práci, a nikoliv na papírování. Tím dojde k oživení evropského hospodářství a zlepšení kvality života.“

Komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski dodává: „Revidované finanční nařízení, které Komise v květnu představí, podpoří tuto koncepci zjednodušení pravidel pro financování výzkumu konkrétními návrhy právních předpisů, které budou prospěšné i pro mnohé další politické oblasti. Je třeba vytvořit jednodušší pravidla, která by usnadnila přístup k financování z fondů EU možným zájemcům z řad malých a středních podniků nebo nevládních organizací. Zjednodušení znamená, že rozpočet EU bude lépe naplňovat potřeby občanů i podniků.“

Některá opatření už se uskutečňují

V první části strategie Komise umožní zlepšení v rámci stávajícího rámce právních a regulačních předpisů. Některá se již provádějí. Patří k nim například dokonalejší systémy informačních technologií, důslednější uplatňování pravidel, zejména pokud jde o kontrolu, a zlepšení struktury a obsahu výzev k předkládání návrhů, na jejichž základě výzkumné organizace podávají návrhy na financování.                         

Ve druhé části se změní stávající pravidla financování tak, aby umožnila radikálnější zjednodušení a zároveň zachovala účinnou kontrolu, například častějším používáním metodik pro výpočet průměrných nákladů, které nevyžadují samostatné a pracné vyúčtování každé malé položky vynaložené v rámci projektu.

Komise rovněž usiluje o to, aby v rámci projektu bylo možné používat stejné účetní postupy pro financování z prostředků EU jako pro financování výzkumu z vnitrostátních prostředků. O těchto návrzích musí rozhodnout Evropský parlament a Rada.

Platby podle výsledků

S provedením třetího typu plánovaných změn se počítá v  budoucích rámcových programech pro výzkum. Ke zvažovaným možnostem patří přechod k platbám podle dosažených výsledků, což by znamenalo, že příjemci by byli placeni paušálně za plnění konkrétních vědeckých úkolů a museli by prokázat, že je splnili účinným a účelným způsobem, místo toho, aby vykazovali každou jednotlivou položku nákladů zvlášť.

Komise zatím zahájila průběžné hodnocení stávajícího programu (sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj). Tímto hodnocením byla pověřena skupina nezávislých odborníků za předsednictví pana Rolfa Annerberga, která by měla předložit svou zprávu na podzim letošního roku.