„Zájem o podnikání je mezi studenty tradičně velký a podle průzkumu nadále roste. Od prvotní myšlenky však k samotné realizaci přejde jen zlomek z nich. Nejčastěji z důvodu nedostatku zkušeností nebo financí. Tuto bariéru se snažíme postupně odstraňovat prostřednictvím řady vzdělávacích aktivit a rovněž soutěže Nápad roku, která právě probíhá,“ řekl Martin Kešner, výkonný manažer IDE.

Podle průzkumu IDE dnes při studiu pracuje 58 procent studentů, což je o 14 procent méně než před rokem. Nejvíce z nich, 48 procent, pracuje formou brigády, 23 procent v rámci vedlejšího úvazku a 8 procent formou hlavního pracovního poměru. Jen 16 procent z pracujících studentů při studiu podniká. Po ukončení vysoké školy by přitom chtělo podnikat přes 50 procent studentů.

Přes 50 procent studentů chce po ukončení VŠ podnikat

„Hodně studentů si myslí, že ideální doba pro zahájení podnikání nastává až po ukončení studia. V praxi je však tomu přesně naopak. Převážná část úspěšných podnikatelů začala realizovat své nápady již během studia na škole, kdy ještě nebyli tolik zatíženi finančními či jinými závazky a mohli si dovolit snáze podstoupit rizika spojená se zahájením podnikání,“ vysvětluje Kešner.

Za největší omezení pro zahájení vlastního podnikání považují studenti nejčastěji nedostatek odborných zkušeností, který zmínilo 35 procent z nich. Přes 33 procent studentů vidí omezení v nedostatku finančních prostředků, 16 procent v existující konkurenci a téměř 13 procent v samotném podnikatelském nápadu. Téměř 63 procent studentů v této souvislosti uvedlo, že české školy vychovávají spíše budoucí zaměstnance než podnikatele.

Omezení jsou pro všechny stejná

„S omezeními, která studenti uvádějí, se velmi často setkáváme i u zbytku veřejnosti, například u lidí, kteří v podnikání hledají náhradu za ztracenou práci nebo alternativu pro jejich současné zaměstnání. Proto jsme před třemi lety přišli s konceptem soutěže, ve které by mohli studenti i lidé z řad široké veřejnosti bez zkušeností a financí, ale se zajímavým podnikatelským nápadem, získat odbornou pomoc a peníze pro jeho realizaci,“ doplňuje Kešner.

Například v loňském roce se do soutěže Nápad roku přihlásilo 174 projektů, přičemž vítězům byly rozdány ceny v celkové hodnotě 380 tisíc korun a poskytnuty investice v objemu 2,5 milionu korun. Mezi vítěznými nápady byla například flexibilní bruska pro úpravu velkých a zakřivených ploch, projekt přinášející novou formu výuky frází a slovíček nebo systém pro rozvážení svačin přímo do škol.