Tým zahraničních expertů ale pochválil reformy, které se v českém odborném vzdělávání zavádějí, celková úroveň znalostí žáků je prý dobrá.

"Pouze 35 procent žáků v učebních oborech projde praktickou přípravou na pracovišti," stojí ve zprávě. Zaměstnavatelé si nemohou výcvik učňů odečíst z daní, pak si ovšem stěžují na nedostatečnou připravenost absolventů pro práci. Do budoucna by se proto měly zavést pobídky pro podniky i žáky, aby se jich víc zapojilo do praxe i v opravdovém provozu, nejen ve školních dílnách.

Chybí pozice kariérového poradce

Nově by měla vzniknout i pozice kariérového poradce. V současnosti žákům v této oblasti radí výchovný poradce, ten však plní hlavně funkci psychologickou a nemá takový přehled o možnostech vzdělávání a zaměstnání.

Na učilištích by se mělo zlepšit také vzdělávání všeobecných předmětů. "Výkony žáků a kvalita výuky v tříletých učebních programech nedosahují úrovně, která je ve čtyřletých všeobecných vzdělávacích a odborných studijních programech," uvádí zpráva OECD. Kromě toho, že učni třeba hůř čtou a nedokážou o textu kriticky přemýšlet, je prý horší i vybavení jejich učeben a ve třídách vládne horší atmosféra. To všechno pak zhoršuje podmínky pro budoucí uplatnění.

Naše databáze je příkladně pečlivá

Odborníci naopak pochválili Česko za pečlivou databázi o uplatnění absolventů jednotlivých oborů na trhu práce. Bylo také započato mnoho reforem, třeba nová soustava kvalifikací, postupně se také pro učně zavádí jednotná závěrečná zkouška. Školy, kterým kvůli slabým populačním ročníkům ubývají žáci, se také pomalu přeměňují na centra celoživotního vzdělávání. Chtějí nabízet víc rekvalifikačních kurzů a vzdělávacích oborů pro dospělé.