Článek
„Častěji než dříve jsme se setkávali s tím, že vedle sebe v lavici zasednou prvňáčci na odlišné úrovni. Ten první si s abecedou tyká a plynule čte od pěti let a ten druhý se teprve bude pozvolna učit písmenka a slabiky. Pedagog zpravidla přizpůsobuje tempo výuky většině a spíše musí brát ohled na slabší žáky, v běžném školním provozu nemá kapacitu řešit potřeby těch talentovaných či naopak těch, kteří výrazně zaostávají,“ uvedl ředitel školy Miloš Hubatka.
S Digitálními hnízdy však v září roku 2008 nastala výrazná změna. „Žáci mohou vždy řešit úkoly přiměřené jejich schopnostem díky tomu, že je můžeme ve třídě sdružovat do několika ‚hnízd‘, ve kterých je elektronická tabule propojena v síti s několika žákovskými počítači, notebookem učitele a internetem. Tato metoda se ukazuje vysoce efektivní nejenom pro nabývání znalostí, ale také pro zvýšení a udržení motivace žáků,“ jmenuje hlavní přínosy Hubatka.
Zvýšila se efektivita učení
Vyhodnocení výsledků projektu od odborných institucí, které škola nechala vyhotovit po prvním roce od zahájení projektu, potvrdilo předpoklady jeho autorů. Testy SCIO zaměřené na hodnocení výkonu žáků konstatují, že v předmětu matematika je skupinový potenciál třídy využíván na úrovni 30 %, což je o polovinu více, než je běžné u srovnatelných tříd tohoto typu škol.
Testy výzkumné společnosti DAP Services po roce sledování konstatují významný pokrok sledovaných tříd v oblasti celkové efektivity učení. Zatímco průměr pro Českou republiku činí 70 %, ve Znojmě docílili hodnoty 89,3 %.
V průběhu roku se potvrdilo, že restriktivní konzervativní přístup k učení v podobě trestů a písemek měl na celkovou efektivitu učení mnohem nižší účinek než metody založené na aktivním vtahování žáků do výuky, jejich participaci a pozitivní motivaci.
Zlepšila se atmosféra ve třídě
Za nejcennější v celkovém projektu lze považovat vliv Digitálních hnízd na celkovou atmosféru ve třídě. „To, zda je žák otevřen učivu či jak se staví k učitelům a spolužákům, má zcela zásadní vliv na efektivitu učení. Je to názorně vidět na příkladu prvňáků, u kterých jsme měli možnost porovnat vstupní hodnoty testů s výsledky po roce. Digitální hnízda přispěla k tomu, že děti si velmi brzy dokázaly najít vztah k učitelům, výchovným poradcům a spolužákům, k nimž byly zpočátku zdrženlivé, a že začaly respektovat roli i méně populárních metod, jako je například opakování, domácí úkoly či zkoušení,“ shrnuje výsledky opakovaného měření psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se specializuje na výzkumy ve školství.
Díky Digitálním hnízdům se u dětí zároveň podařilo zcela obrátit vztah k původně nejméně populárním předmětům: češtině, cizím jazykům a přírodovědě, jež se v konečném hodnocení oblíbenosti nakonec dostaly na dvojnásobek celonárodního průměru.