"Nemohli bychom nabídnout plnohodnotné představení. Prosíme o pochopení, zdraví koní je teď ale největší priorita," uvedla mluvčí školy. Lístky je podle ní možné vrátit či vyměnit.

Vídeňská jezdecká škola zrušila představení už o uplynulém víkendu. Se svým klasickým vystoupením se lipicáni nepředvedou publiku ani v pátek 2. dubna a v neděli 4. dubna. I když se většina koní uzdravuje, není podle mluvčí zatím možné říct, zda bělouše lidé uvidí 11. a 12. dubna. Rozhodne o tom zvěrolékař.

Antibiotika, inhalace, byliny

Koně dostali antibiotika a inhalují solný roztok. Aby se jim lépe dýchalo, mají speciální směs krmení s výtažkem z bylin. Terapii obstarávají i deky s magnetickou rezonancí, které podporují krevní oběh. Zvíře se tak rychleji zotavuje. "Člověk na koně deku položí. Trošku je to znejistí, co to má vlastně být. Pak se přístroj zapne a jim pomalu klesne hlava. Nastoupí u nich fáze uvolnění a stojí úplně klidně. Dokonce se jim to líbí," popsal šéf stájí Hannes Hamminger.

Podle něj nemocná zvířata ale jen nestojí ve svých boxech. Každý den půl hodiny chodí. Zdraví lipicáni dál téměř denně trénují. Jejich cvičení mohou zájemci navštívit. Při představeních je pak možné koně vidět například při pas de deux, čtverylce a dalších klasických kouscích.

Kde se koně nakazili?

Veterinář nyní zkoumá, kde a jak se bělouši mohli nakazit. Vedení školy si od něj nechává prověřit také nařčení, s nimiž přišel kruh přátel španělské jezdecké školy a hřebčince. Podle něj se nedodržela pravidla karantény. Už koncem ledna sdružení přišlo s tím, že vystoupení je moc, zvířata se přetěžují a mohou být náchylná k nemocem.

Vídeňská Španělská dvorská jezdecká škola je nejstarší a jediná jezdecká škola na světě, kde se klasické jezdecké umění pěstuje nepřetržitě. Za své jméno vděčí španělským koním, kteří se stali v minulosti jejím základem. Ve vídeňském Hofburgu si v letech 1729 až 1735 nechal zimní jízdárnu vystavět císař Karel VI., stavitelem barokního díla byl Josef Emanuel Fischer z Erlachu.

Lipicán je podle školy nejstarším evropským vyšlechtěným koněm, jehož původ sahá do 16. století. Své jméno dostal ale teprve v 19. století podle vesnice Lipica, která leží v dnešním Slovinsku. V roce 1920 se domovem lipicánů stala vídeňská španělská škola a hřebčinec Piber v západním Štýrsku, kde se chov těchto vzácných koní udržuje a dál rozvíjí. Každoročně se odtud do Vídně posílají nejlepší bělouši.