Již dříve nalezená zkamenělina obrovské nohy nazvané Prototaxites neponechala paleobiologům mnoho informací a vodítek k rozlišení, o jaký typ porostu se vlastně jednalo. Nicméně nová studie podle serveru discoverynews.com dokazuje, že šlo o houbu.

Analýzy izotopů uhlíků ukázaly, že narozdíl od rostlin fosílie nečerpala energii ze slunce a obsažený uhlík dýcháním oxidu uhličitého ze vzduchu. Houba totiž vykazuje větší pestrost izotopů než běžné rostliny, a to byl i případ "velké nohy".

Svou podobou Prototaxites nepřipomínala nic z toho, co můžeme v přírodě najít dnes. Nejblíže měla s trochou nadsázky k telefonní sloupům. Nikde se nenašly stopy, že by se ohromné houby větvily, nebo měly dnes typické klobouky.

"Pouze se v krajině tyčily sloupy různé velikosti," uvedl spoluautor studie profesor Kevin Boyce z University of Chicago. Samotná noha pak zřejmě zajišťovala rozšiřování spór, podobně jako dnešní houby. Čím vyšší sloup, tím dále se mohly spóry a tedy i další generace hub dostat.

Vědci předpokládají, že tyto houby se prosazovaly na území, které se postupně zbavovalo zalednění a neposkytovalo příhodné podmínky pro jinou vegetaci. S tím, jak se však začaly šířit další druhy rostlin a živočichů, obrovské houby postupně vymizely.