Článek
Po technické stránce je přitom proces čerpání těchto prostředků nastaven tak, aby školy měly s žádostmi o peníze co nejméně práce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo elektronický systém předávání dat, školy jej považují za uživatelsky velmi vstřícný. Bez příslušného zákonné úpravy ale nemůže začít fungovat.
Už teď je jasné, že peníze se do škol mohou dostat nejdříve na začátku příštího roku. „To je ovšem ten nejoptimističtější odhad, který bude platit v případě, že legislativní proces s přijetím tohoto zákona bude zakončen ještě v tomto volebním období,“ upozorňuje František Tomášek, prezident Asociace profese učitelství České republiky (APU) a zároveň a zakladatel Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ).
Peníze pro školy jak přílepek ke státním dluhopisům
Rozdělování peněz pro školství je spojeno formou tzv. přílepku k novele o státních dluhopisech. Pokud by neprošel, dostane se na pesimističtější scénáře.
„Věřím, že si všichni poslanci uvědomují, že se jedná o záležitost nepolitickou, která je v zájmu celé společnosti a nejsou za ní žádné partikulární zájmy. Všichni mluví o tom, že je potřeba investovat do vzdělání, toto je příležitost, která se nebude opakovat. Jsme připraveni to politikům vysvětlit a podat potřebné argumenty, proč by se peníze měly dostat do škol co nejdříve,“ uvedl Tomášek. „Jinak bude financování i toho následujícího školního roku plně na bedrech zřizovatelů, potažmo státu, odkud peněz směřuje do škol stále méně a méně,“ varuje.
Priority při využití dotací
Oblasti priorit jsou v zásadě tři – individualizace vzdělávacího procesu, jeho inovace a také vzdělávání pedagogických pracovníků ve formách a metodách výuky. Součástí toho je možné v rámci technické podpory i vybavit školy prostředky ict ( počítačové učebny s moderními technologiemi, interaktivní tabule, digitální učebnice, tablety).
Počítačové vybavení na řadě škol je zastaralé, podle zprávy České školní inspekce z minulého roku jsou na 44 % základních škol počítače starší než 5 let a na nové školy nemají. O konkrétním využití peněz budou rozhodovat ředitelé základních škol, každá škola v přepočtu dostane přibližně jeden milión korun. „Jako prioritní se nám jeví individualizace a inovace vzdělávacího procesu a s tím související celková podpora učitelů,“ dodává Tomášek.
Podle Tomáška všechny tyto technologie mají za cíl obohatit možnosti výuky, nikdy však nebudou moci nahradit samotnou osobu učitele, jehož role spočívá nejenom ve vzdělávání žáků, ale významně také v jejich výchově. „Právě v oblasti podpory učitelů vidíme obrovské rezervy – to je třetí priorita, která si zaslouží pozornost. Nemám tím na mysli jen jejich vzdělávání, ale celkovou podporu postavení učitele ve společnosti, jeho oceňování a společenský status. Učitelé jako významná profesní skupina nejsou veřejností vnímáni, tak jak by si zasloužili,“ je přesvědčen František Tomášek.