„Kombinace všech dostupných dat z různých vědeckých oborů nás dovedla k tomu, že dopad velkého asteroidu před 65 lety do oblasti dnešního Mexika byl hlavním důvodem masového vyhynutí,“ řekl autor zprávy Peter Schulte z univerzity v německém Erkangenu, který tým vedl.

V oblasti Yucatánu dopadlo před 65 milióny lety velké kosmické těleso, asteroid nebo kometa. Síla výbuchu byla rovna 100 kvadriliónům tun trinitrotoluenu, což je miliardkrát více, než byla síla jaderné bomby shozené na Hirošimu. Kráter měl průměr 180 kilometrů a s valem na okraji pak 240 kilometrů. Následkem dopadu vyhynula více než polovina druhů živočichů včetně dinosaurů, pterosaurů, většiny mořských plazů, ale také některých hlavonožců a dalších mořských tvorů, což vedlo k nástupu savců.

V týmu bylo 41 vědců, kteří zpětně zhodnotili výzkum z posledních dvaceti let, jenž provedli paleontologové, geochemici, odborníci na modelování klimatu, geofyzici a sedimentologové. Dospěli k závěru, že jedinou možnou příčinou vyhynutí dinosaurů byl dopad kosmického tělesa u Yucatánu. Ten zažehl mimořádně mohutné požáry, vyvolal masivní zemětřesení i sesuvy půdy a vlny tsunami.

„Můžete vysledovat úlomky horniny, jaké jsou ve valu po celém světě,“ sdělil jeden ze spoluautorů zprávy David Kring z Lunárního a planetárního institutu v Houstonu. Unikátní úlomky z vrstvy oddělující křídu od terciéru odpovídá hmotě z valu kráteru. Už dříve byla zmiňována v souvislosti s touto teorií iridiová vrstva.

Další důkaz o dopadu přináší přítomnost modifikovaného křemíku v kráteru, který byl zjištěn v roce 1991 ve vrtu hlubokém 1,6 kilometru.

Konec dinosaurů

Podle jednoho z autorů výzkumu, Garetha Collinse z londýnské Imperial college zasáhl asteroid zemi rychlostí dvacetkrát vyšší než vystřelená kulka.

"Exploze horké skály a plynů vypadala jako obrovská ohnivá koule na obzoru, která ugrilovala jakékoli živé stvoření, které v tu chvíli nemohlo najít úkryt,“ řekl Collins.

Jeho kolegyně Joanna Morganová dodala: „Posledním hřebem do rakve dinosaurů bylo, když se byla vybuchlá hmota vyvržená vysokou rychlostí do atmosféry. Kvůli tomu se planeta ponořila do tmy a zavládla globální zima, které zabila mnoho druhů, jež se nemohly adaptovat na pekelné prostředí."

Sopečná teorie padla

Vědci současně vyvrátili názor, že k dopadu asteroidu došlo o 300 000 let dříve, než vyhynuli dinosauři. Podle nich tomu tak není.

Vyvrátili také to, že by na vině mohla být mimořádně silná vulkanická aktivita v dekánské oblasti Indie, kde bylo vyvrženo milión kubických kilometrů čedičové lávy, tedy dost na to, aby zaplnila dvakrát současné Černé moře. Podle zjištění vědců k tomu došlo půl miliónu let před vyhynutím dinosaurů a jejich souputníků. Sopečná činnost v oblasti navíc měla jen malý dopad na globální ekosystém, zejména ekosystém ve svrchněkřídových mořích.

Vědci zdůraznili, že k podobnému velkému střetu země s kosmickým tělesem dochází asi jednou za sto miliónů let . V době vývoje života na zemi k němu došlo pětkrát s fatálními důsledky pro řadu druhů.