"Objem metanu, který nyní uniká z východosibiřského arktického šelfu je srovnatelný s objemem, který pochází ze všech zemských oceánů," uvedla spoluautorka výzkumu Natalia Shakhovová z Aljašské státní univerzity. Podle ní se z arktického šelfu dostává do vzduchu ročně osm miliónů tun metanu.

Podle Shakhovové nicméně nelze určit, zda tání dna a následné uvolnění metanu způsobilo globální oteplování, nebo zda má jiné, přirozené příčiny.

Úniky mohou trvat už od doby ledové

Martin Hermann z německého Institutu Maxe Plancka ale zdůraznil, že výzkum neprokázal, zda se metan z arktického dna uvolňuje rychleji než v minulosti.

"Tyto úniky mohou trvat už od poslední doby ledové," citovala ho agentura Reuters. Podle Hermanna se pouze zatím nikomu nepodařilo objem metanu uvolněného z arktického šelfu změřit.

Také Shakhovová ve studii uvádí, že je třeba zjistit, zda se metan uvolňuje stejným tempem dlouhodobě, nebo zda současná měření znamenají začátek masivního úniku velkého množství tohoto uhlovodíku. Náhlé uvolnění části metanu uvězněného v arktickém šelfu by totiž podle ní mohlo znamenat razantní nárůst teplot.

Metan zadržuje teplo asi třicetkrát účinněji než oxid uhličitý (CO2). Emise CO2 se přitom západní země snaží snížit, protože ho označují za hlavního viníka globální změny klimatu.