Klima na Zemi neovlivňují pouze v poslední době diskutované skleníkové plyny, ale také Slunce, které ohřívá světové oceány, a cirkulace vody v nich. Právě cyklické jevy v atmosféře způsobené prouděním a změnami teploty vodní masy v oceánech by mohly podle Cílka stát za letošní studenou a na sníh bohatou zimou.

Nepřehlédněte: Nový sníh ohrožuje dopravu v Česku, D5 kolabuje kvůli nehodám

Vychází z pravidelných změn v rozdílu atmosférického tlaku mezi polární oblastí a středními šířkami, takzvané arktické oscilace. V negativní fázi oscilace je tlak vyšší než normálně nad Arktidou a nižší než normálně nad středními šířkami. V pozitivní fázi je tomu naopak. Arktická oscilace je považována za součást širšího mechanismu Severoatlantské oscilace.

Sníh přichází od jihu

Letošní zima je charakterizována extrémně silnou negativní fází arktické oscilace, při které se v prosinci oteplila část Arktidy až o sedm stupňů Celsia, zatímco střední šířky se citelně ochladily. Prosincová hodnota minus 3,4 stupně je nejnižší od roku 1950.

Při této fázi proudění proniká častěji do střední Evropy studený vzduch, přes severní Saharu pak do Evropy přichází vlhký vzduch. "Silné sněžení v zimě 2009/2010, přívalové deště léta 2009 a intenzivní přínos saharského prachu na jaře 2009 mají stejný původ v zesílené původně jihozápadní cirkulaci, která se od jihu či jihovýchodu stáčí do střední Evropy," uvedl.

Všechny tyto situace se podle něj mohou v příštích letech nepravidelně, ale statisticky častěji opakovat.

Globální oteplení "odloženo"

Určitě podle Cílka neplatí zjednodušující model, že každoročně se zvyšující množství oxidu uhličitého v ovzduší znamená, že každá následující zima bude o něco teplejší.

Společně s arktickou oscilací se podle Cílka na letošní zimě podepsala zřejmě i takzvaná pacifická dlouhodobá oscilace, jejíž základní cyklus od minimálních teplot k maximálním je sedmdesátiletý a dá se dělit na zhruba 30 až 40 let trvající chladné období a stejně dlouhé teplé období. Chladné pacifické dlouhodobé režimy vládly v letech 1890 až 1924 a mezi lety 1947 a 1976. Mezi tím panovala teplejší období. Nyní podle Cílka pravděpodobně vstupuje pacifická oscilace stejně jako oscilace arktická do negativních hodnot. Výsledkem by podle něj měl být globální pokles, nebo alespoň zpomalení růstu teplot.

Chladná fáze podle Cílka znamená pozitivum v "odsunutí" globálního oteplování do budoucna. Během několika příštích let podle něj bude jasné, zda Země směřuje ke globálnímu ochlazování. Pokud by to byla pravda, tak by se kolem roku 2035 potkal skleníkový jev s teplou fází atlantské dlouhodobé oscilace a nastal by nečekaný nárůst teplot.

Vědci získávají data o teplotách a pohybech v hloubi oceánů tak, že z letadel a lodí házejí do vln roboty Argo. Tyto "tyče" klesnou dva kilometry pod hladinu a dva týdny putují oceánem, než se vynoří a spojí se satelitem, jehož prostřednictvím odevzdají nasbírané informace centru. Část robotů se ztratí, proto jsou vyráběné ve větších množstvích. Zatím jich podle Cílka vědci "vypustili" na 3200.