Vědci identifikovali patnáct oblastí - ekoregionů, které na základě různých parametrů roztřídili podle stupně aridity. Osm z těchto patnácti regionů ohrožuje postupná desertifikace a dohromady tvoří přibližně 38 procent rozlohy zemské souše.

„Největšímu riziku desertifikace (7,6 z desetistupňové škály) jsou vystaveny v subtropické oblasti v Africe, Blízkém a Středním východě, Austrálii, jihozápadní Číně a západním části jižní Ameriky,“ uvedla Montserrat Núñezová, která vedla výzkum prováděný ve spolupráci univerzit v Barceloně a argentinské Mendoze. Většinou jde o regiony, které bezprostředně sousedí s pouštěmi, které v některých oblastech dále expandují a pohlcují lidská obydlí a oázy na svém okraji, což je patrné například v egyptské Zapadní poušti, ale i jinde.

Druhou, o něco méně ohroženou oblastí oblastí, jako je Středomoří a tropické a subtropické stepi (6,3 z desetistupňové škály). Vysušování se pak týká i některých pobřežních území po celém světě a také prérijních oblastí, těch se však týká poznání nižší stupeň 4.

Podle vědců jsou půdy v těchto oblastech různou měrou narušené a nezaručují udržitelnou životaschopnost. Půda se postupně mění na pustinu a stává se zcela neproduktivní. Nejhorší podle Núñezové je, že tento proces se může stát nezvratným.

Postup desertifikace sice ovlivňuje vývoj klimatu v té které oblasti, ale lidská činnost se nemalou měrou na degradaci půdy a distribuci a kvalitě zavlažování výrazně podílí.