Ačkoliv počet dětí ve školním věku klesá, do „zušek“ jich chodí čím dál víc. Jen v tomto školním roce se učí hrát na nástroje, zpívat, tančit nebo malovat přes 230 tisíc dětí, což je o 14 tisíc víc než před čtyřmi lety.

Vyplývá to ze statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání. Největší zájem je přitom o hudební obory.

Základní uměleckou školou prošla i vůbec první česká SuperStar Aneta Langerová.
„V šesti letech, kdy mě maminka se sestrou přivedly ke klavíru, jsem začala chodit do základní umělecké školy,“ vypravuje Aneta.
Ale u klavíru v „lidušce“ vydržela jen krátce. „Uchvátila mě totiž kytara a zpěv. Kromě hry na kytaru jsem pak zpívala jak ve sboru, tak sólově při vystoupeních v kulturním středisku v Říčanech,“ dodává.

Zájem je o flétnu i klavír

„Zájem o vzdělávání v ZŠU stále roste,“ konstatuje zpráva ústavu. V tomto školním roce navštěvuje bývalé „lidušky“ zhruba každý třetí až čtvrtý žák základní školy. Asi 65 procent z nich přitom chodí na hudební obory, tedy třeba hodiny hry na nástroj nebo lekce zpěvu. Mezi žáky ZUŠ výrazně převažují dívky.
Podle Miloslava Tenglera, ředitele ZUŠ Jana Hanuše z Prahy 6, mají děti z metropole největší zájem o hru na flétnu, klavír nebo kytaru. Populární jsou také elektrické klávesové nástroje, saxofon a klarinet. Naproti tomu akordeony, harmoniky nebo žesťové nástroje jsou považovány za méně atraktivní.

Jako ve škole

ZUŠ jsou jak státní, tak soukromé. V obou typech se výuka uskutečňuje v hudebních, tanečních, výtvarných a literárně-dramatických oborech.
Rodiče se často domnívají, že mohou děti do ZUŠ přihlásit v kterémkoli věku. To však není úplně pravda. Na rozdíl od domů dětí a mládeže, agentur či kulturních center neposkytují totiž ZUŠ zájmové, ale ucelené školní vzdělání, jež vychází ze závazných osnov vydaných ministerstvem školství. To znamená, že dítě musí v ZUŠ projít jednotlivými stupni studia.
„Je to stejné jako třeba na základní škole,“ vysvětluje Jiří Stárek, ředitel ZUŠ v pražské Hostivaři, a dodává: „Samozřejmě je ale možné, aby se o studium ucházely i starší děti, které chtějí nastoupit rovnou do I. stupně, ale přednost vždy dostávají ty, které studují už od přípravky.“

Nejprve přípravka

Konkrétně je studium v ZUŠ rozděleno na tyto etapy: na přípravné studium, určené pro děti ve věku od 5 do 6 let. Na studium I. a II. stupně, které žáci ukončují zhruba ve věku 18 let a během kterého se již věnují například hře na konkrétní hudební nástroj. A na rozšířené studium a studium pro dospělé.
Výuka probíhá většinou jednou týdně po dobu 45 minut. Děti ale ještě v rámci oboru mohou hrát ve školním orchestru či zpívat ve sboru.
V základním uměleckém vzdělávání se navíc chystají změny. Už za dva roky by si měli učitelé sami určovat, kolik času z výuky věnují například hudební nauce, skupinovému hraní nebo individuálním lekcím. Změny jsou součástí školské reformy.
„Reforma v základním uměleckém vzdělávání umožní změny, které mohou z pouhého vyučování na housle udělat skutečně komplexní umělecké studium. Nejde o to, aby žák pouze dobře hrál, maloval nebo tancoval. Smyslem je, aby si prostřednictvím hraní na housle budoval takové životní postoje, které v životě bezprostředně uplatní, a to nejen v umělecké tvorbě,“ komentoval to Stárek.

Do 2000 korun pololetně

Aby mohlo začít navštěvovat ZUŠ, musí vaše dítě absolvovat přijímací zkoušky – nejčastěji talentové – do přípravného studia. Ty se konají v období května a června a organizuje si je každá škola sama.
„Při přijímání pětiletých a šestiletých dětí do přípravky hudebního oboru zjišťujeme především jejich muzikálnost a smysl pro rytmus,“ říká Stárek.
Je-li vaše dítě přijato, je nutno počítat s pololetními poplatky. Studium v „hudebce“ je totiž poskytováno za úplatu, která je stanovena ředitelem školy.
Výše poplatků se odvíjí od vyhlášky o základních uměleckých školách.
Půlroční školné se jak na státních, tak soukromých ZUŠ pohybuje půlročně od 1500 do 2000 korun; na soukromých školách není horentně vyšší proto, že dostávají stejnou státní dotaci jako školy veřejné.