Své poznatky zveřejnili vědci kolem fyziologa Andrease Niedera v odborném časopise Proceedings, který vydává americká Národní akademie věd (PNAS).

Jednoduché početní úkony jako "větší než" a "menší než" zvládly opice suverénně a v krátké době, sdělila univerzita. Vědci rovněž zjistili, které skupiny mozkových buněk jsou odpovědné za které matematické úkony.

Úkony "větší než" a "menší než" jsou předpokladem pro cílené jednání rovněž u lidí. Jinak by se v obchodě například neuměli rozhodnout pro výrobek s nižší cenou. Aby experti zjistili, které neurony tyto úkoly řeší, měřili elektrický proud v mozcích primátů.

Opicím předložili vždy dvě rozdílně velké množiny bodů a zvířata ukázala podle zadání buď skupinu s větším nebo s menším počtem bodů. Přitom se odehrály pozoruhodné reakce v oblasti čelního laloku.

Nezávisle na tom, jak velké porovnávané množiny bodů byly, soustředily se dané mozkové buňky výlučně na početní schéma. Jedna polovina příslušných buněk se aktivovala jen v případě, kdy bylo třeba použít pravidlo "větší než", druhá polovina přišla ke slovu pouze tehdy, když šlo o to aplikovat schéma "menší než".

Tyto poznatky by podle Niedera mohly z dlouhodobého hlediska pomoci i pacientům, jejichž logické myšlení a usuzování poškodila mrtvice nebo poranění mozku.