Institut se zaměří na nejvážnější typy nemoci, u nichž pacientům podle prognóz zbývá ani ne rok života. Podle prorektora Masarykovy univerzity Ivana Rektora právě v tom spočívá budoucnost medicíny. Babákův výzkumný institut vznikl sloučením tří pracovišť, bude mít 58 pracovníků a roční rozpočet 50 miliónů korun.

„Léčba by měla být šita na míru podle genetického vyšetření. Teď jsme na začátku něčeho, co v budoucnosti má ohromnou perspektivu,“ uvedl dnes Rektor pro ČTK.

Základem je nemocná tkáň

Vakcíny, jejichž vývojem se experti v institutu budou zabývat, se vyrábějí z nemocné tkáně pacienta. Lékaři mu ji odeberou při operaci. Vyrobený preparát mu pak vpíchnou do těla a snaží se tak vybudit jeho imunitní systém. V ideálním případě sama imunita rozvoj rakoviny zastaví nebo ji dokonce porazí. Vakcínu lékaři vyzkoušeli u 26 pacientů. U poloviny byla odpověď pozitivní.

„Hlavním cílem je vytvořit optimální podmínky v oblasti preklinického a klinicky aplikovaného výzkumu s rychlým využitím poznatků v praxi,“ řekl ředitel institutu Roman Hájek. „Klademe důraz na funkční propojení univerzitního výzkumného pracoviště s fakultní nemocnicí, kde jsou výstupy výzkumu použity,“ dodal.

Speciální čisté prostory

Institut sídlí v komplexu laboratoří biomedicínských technologií v kampusu Masarykovy univerzity. Příprava protinádorových vakcín je soustředěna do speciálních čistých výrobních prostor, které jsou jedinými svého druhu na univerzitní půdě v Česku a splňují veškeré standardy pro výrobu léčivých přípravků.

Špičkové laboratoře s moderním technologickým zázemím usnadňují těsnou spolupráci lékařů a přírodovědců při výzkumu nových léčebných postupů a stanovení nových markerů senzitivity a rezistence na léčiva. Společným cílem je především účinná a přitom šetrná léčba rakoviny a geneticky podmíněných chorob, která se opírá o aktivaci vlastního imunitního systému pacienta. Do výzkumných aktivit jsou zapojeny také tři desítky studentů bakalářských, magisterských a doktorských programů.