Zprávu o úspěchu českých vědců oznámil Roman Hřebecký, mluvčí firmy FEI Company, jež mikroskop vyvinula.

Společným jmenovatelem všech oceněných výrobků je výrazný pokrok v technologickém vývoji. Vybírá je tým odborníků z akademických, vládních i průmyslových kruhů. Podobného ocenění jako nyní rastrovacímu elektronovému mikroskopu Magellan se dostalo fotoaparátům Polariod (1963), bankomatům (1973), halogenovým výbojkám (1974), faxům (1975), displejům LCD (1980) či nikotinovým náplastím (1992).

Rastrovací elektronový mikroskop Magellan podle odborníků významně překonal dosavadní hranici rozlišovací schopnosti elektronových mikroskopů této kategorie.

"To zásadní, čím se Magellan liší od konkurence, je fakt, že se jeho rozlišovací schopnost pohybuje pod hranicí jednoho nanometru v oblasti energie elektronového svazku 30 až jednoho kiloelektronvoltu. Právě takto nízké energie svazku se dnes stávají pro zkoumání materiálů potřebnější, neboť jsou jednak vhodné pro zkoumání nevodivých materiálů, jednak materiálů citlivých na poškození elektronovým svazkem," vysvětlil ředitel vývoje brněnské pobočky firmy FEI a jeden z autorů vynálezu Jaroslav Chmelík

Pro srovnání do jednoho nanometru se vejdou tři až čtyři atomy, virus je velký 100 nanometrů.

Umělá sítnice i sedačky do auta

Mezi stovkou výrobků vynálezů je letos v 19 vyhlašovaných kategoriích mimo jiné i několik počítačových programů, materiály založené na bázi nanotechnologií, ale třeba i látka, která by mohla do budoucna nahradit PVC. Ocenění se ale dočkala i automobilka Ford, která začala využívat sojový olej při výrobě pěny, kterou používá v sedačkách svých automobilů.

Mezi další oceněné vynálezy patří například nejmenší procesor z dílny společnosti Intel, nejmenší vyměnitelný objektiv, kterým je vybavena digitální zrcadlovka Lumix vyráběná společností Panasonic, či umělá sítnice, kterou bude možné použít u pacientů s dědičnými poruchami zraku.