Studii vypracovala skupina vědců pod vedením Scotta Loarieho ze Stanfordovy univerzity a Davida Ackerlyho z Berkeley ve Spojených státech.

Vědci vypočítali, že průměrná rychlost přesunu přirozeného prostředí jednotlivých druhů na sever dosáhne během tohoto století 0,42 kilometru za rok. Tento průměr ale v sobě skrývá velké rozdíly: pro jehličnaté lesy z horských tropických a subtropických oblastí to bude jen 0,08 kilometru, zatímco u zaplavovaných prérií, mangrovových oblastí a pouští to bude až 1,26 kilometru. Kromě toho v horském prostředí stačí přesun o několik metrů výš, zatímco v rovině je potřeba počítat s mnohem delšími přesuny.

V cestě bude stát člověk

Problém je, že četné druhy nebudou schopny udržovat s tímto tempem krok. "U asi třetiny prostudovaných životních prostředí bude přesun rychlejší, než jsou nejoptimističtější předpoklady možností migrace rostlin," uvádí se v komuniké Kalifornské akademie věd.

Situaci zhoršuje to, že velkou část přirozeného životního prostředí jednotlivých druhů narušil člověk, takže četné druhy "nebudou mít kam jít".

Přírodním rezervacím, které, za předpokladu, že jsou dost velké, umožňují proti tomuto narušování bojovat, hrozí nebezpečí, že se z nich "odstěhují" druhy, které mají tyto rezervace chránit.

Stanfordova univerzita v jiném komuniké podle AFP upozorňuje, že za sto let bude v celosvětovém měřítku schopna udržet nynější klimatické podmínky jen méně než desetina chráněných oblastí.