Článek
Rozhodnutím vlády se totiž měla dotace akademii snížit v roce 2010 zhruba o miliardu korun a v dalších dvou letech o polovinu. To považovali akademici za likvidační.
Ve zprávách o činnosti Akademické rady a o ekonomické situaci akademie pro zasedání Akademického sněmu, který se schází dnes, vyjadřují jejich autoři trvající znepokojení z přerozdělování institucionálních prostředků ze státního rozpočtu na vědu a výzkum. Stále totiž platí nově zavedená metodika hodnocení výsledků vědecké práce, kterou považují za nedomyšlenou, formální a zkreslující.
Data shromážděná pro analýzu stavu českého výzkumu a vývoje v roce 2008 a pro srovnání jeho výsledků se zahraničím podle zpráv naznačují, že již nyní dochází k deformacím. Struktura výsledků se totiž přizpůsobuje podmínkám ohlášeného způsobu hodnocení. Pozorovat je prý možné nežádoucí tendenci spíše soupeřit než spolupracovat. Vytváří se tlak na změnu chování výzkumné obce směrem k vykazování výsledků, nikoliv ke zvyšování kvality vědecké práce.
Vědci: mladí kolegové nám utíkají
Vědci poukazují také na to, že finanční restrikce vedou k úniku perspektivních mladých vědeckých pracovníků do zahraničí nebo do lukrativnější komerční sféry.
Akademie proto hodlá využít svůj intelektuální potenciál a v rámci zahájené série odborných diskusí hledat východiska ze současné kritické situace, která hrozí dlouhodobou devastací systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, uvádí se v dokumentech.
Biocev a ELI
Za tohoto stavu považuje akademie za klíčové co nejkvalitnější dopracování a obhájení návrhů velkých projektů Biocev a ELI, na kterých se akademické ústavy podílejí. Považují je za historickou šancí k vybudování moderních výzkumných infrastruktur evropského významu, které budou tvořit zázemí pro rozvoj výzkumu a vývoje v Česku na další desítky let.
Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy (Biocev) by mohlo zahájit provoz v lednu 2013. Pokud obstojí při posuzování mezinárodním týmem odborníků v Bruselu, pak začne jeho výstavba již v příštím roce. Biocev má být centrem excelentního výzkumu a garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Stane se součástí evropského výzkumného prostoru. Zaměstnávat bude 500 lidí, vychovávat 150 postgraduálních a magisterských studentů.
Obří laser ELI má mít výkon asi stokrát větší, než je výkon největších současných zařízení tohoto druhu. Využitelný bude v biologii pro zkoumání buněk či pro terapii nádorů. Aplikace se zejména týkají holografie molekul proteinů. Bude jím také možné vytvořit fyzikální podmínky podobné těm, které existovaly při vzniku vesmíru. S jeho pomocí bude možné studovat kvantovou fyziku nebo gravitaci, jaká je v blízkosti černé díry.
Jižní observatoř a kosmická agentura
Akademie je rovněž zastoupena v řídících orgánech Evropské jižní observatoře (ESO) a Evropské kosmické agentury (ESA) a podílí se na jejich činnosti. Česká republika je členem těchto organizací. ESO tento měsíc rozhodla o vybudování jednoho z evropských center nejvýkonnějšího radiového interferometru světa ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v observatoři Astronomického ústavu AV v Ondřejově na Benešovsku. ALMA je celosvětovým projektem založeným na partnerství evropských, severoamerických a východoasijských vědeckých institucí a na jejich spolupráci s Chile.
Projekt ondřejovského ALMA centra umožní českým odborníkům podílet se bezprostředně na průzkumu dosud málo probádané chladné složky vesmíru a postupně vybudovat pevné zázemí modernímu astronomickému oboru.
Akademie rovněž dbá na popularizaci vědecké práce u veřejnosti a zejména mezi mládeží. Nejvýznamnější akcí je Týden vědy a techniky, který je největším vědeckým festivalem v Česku. Letos pořádala už devátý ročník. Akademie otevřela veřejnosti brány svých zhruba 50 ústavů a vědci přednášeli nebo prezentovali svou práci i ve školách. Akcí se účastnilo více než 26.000 návštěvníků.