Hlavní obsah

Soud vyhověl neúspěšnému uchazeči o studium na UK

Právo, Petr Kotek
Praha
Aktualizováno

Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl by měl podle rozhodnutí soudu znovu a důkladněji zdůvodnit svůj verdikt, podle kterého nevyhověl odvolání neúspěšného uchazeče o přijetí ke studiu, sedmadvacetiletého Martina Drtiny.

Článek

V Drtinův prospěch rozhodl senát Městského soudu v Praze pod vedením předsedy Aleše Sabola. Navrhovatel si stěžoval mimo jiné na to, že jej při loňských přijímačkách rušila hlasitá hudba z blízkého fitcentra, že mu nebyla přiznána pětibodová bonifikace za státnice z cizího jazyka, že zadání jedné otázky bylo zmatečné a on kvůli tomu přišel o čtyři body a o další bod a půl jej připravily následné údajně chybné přepočty. To vše dohromady dělalo právě tolik bodů, které mu scházely do limitu pro přijetí.

Správní soudce Aleš Sabol zdůvodnil svoje rozhodnutím tím, že rektor chyboval, když se nezabýval jednotlivými body odvolání proti nepřijetí. „Jediným důvodem je nepřezkoumatelnost rozhodnutí, když se žalovaná strana nevypořádala se všemi důvody odvolání,“ vysvětlil Sabol podle informace ČTK.

Univerzita: odůvodnění bylo dostatečné

„Rozsudek znamená, že se UK bude muset v odůvodnění nového rozhodnutí podle názoru soudu detailněji a podrobněji vypořádat s námitkami uchazeče,“ vysvětlil na dotaz Práva mluvčí univerzity Václav Hájek. Jakkoli je podle něj Univerzita Karlova přesvědčena, že odůvodnění dostatečné bylo, tak se rozsudku soudu podřídí a vypracuje  rozhodnutí s novým odůvodněním. Rozsudek ovšem zatím není pravomocný a rektor se může odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu.

„V žádném případě to neznamená, že by UK měla či musela uchazeče přijmout,“ dodal Hájek kategoricky.

Neúspěšní se soudí častěji, nikdy nevysoudili změnu rozhodnutí

Hájek nicméně připouští, že návrhy na soudní přezkoumání výsledků přijímacího řízení nejsou zcela výjimečné. „Následně se na soud obracejí jednotky studentů,“ sdělil Právu.  Nikdy se ale podle něj nestalo, že by soud rozporoval samotný fakt, že univerzita nepřijala uchazeče. „Pokud soud v některých případech  rozhodnutí zrušil, tak vždy pouze proto, že odůvodnění nepřijetí bylo nedostatečně podrobné, jak tomu bylo i v tomto případě,“ upozorňuje Hájek.

V akademickém roce 2008/09 bylo na UK podáno 61 541 přihlášek, přijato bylo 21 685 uchazečů. Žádost o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí mohlo tedy teoreticky podat 39 856 uchazečů, ve skutečnosti jich bylo jen 2874. I tak to ale podle Hájka znamenalo vypracovat 2874 přezkoumání rozhodnutí, a to zhruba během šesti týdnů.

Ústavní soud stížnost odmítl

O soudní přezkoumání svého nepřijetí usiloval také jeden z neúspěšných uchazečů o studium práv na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU).

Tvrdil, že škola přijala zájemce, kteří získali v přijímacím řízení méně bodů než on. Spatřoval v tom porušení základních práv a svobod. Ústavní soud se k problému blíže nevyjádřil. Podle soudce zpravodaje Miloslava Výborného je stížnost nepřípustná. Uchazeč měl nejprve podat správní žalobu. Z databáze usnesení to zjistila ČTK.

Anketa

Myslíte si, že odvolání může zvrátit výsledky přijímaček na VŠ?
Ano
49,8 %
Ne
50,2 %
Celkem hlasovalo 217 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám