Po pěti letech, kdy soustavně klesal počet nezaměstnaných absolventů škol, se s nástupem ekonomické krize situace prudce změnila. „Při meziročním srovnávání vzrostla nezaměstnanost absolventů nejvýrazněji už v jarních měsících 2009, kdy se dosavadní velká poptávka podniků po absolventech překlopila přímo do opačné situace," popisuje ve zprávě zveřejněné na webových stránkách ministerstva změnu Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání

Další rychlý vzestup počtu nezaměstnaných absolventů byl zaznamenán v září 2009 v souvislosti s vlnou čerstvých absolventů. Pro jejich postavení bude rozhodující, jestli je trh práce bude schopen v následujícím období absorbovat. „Ovšem mezi zářím a říjnem 2009 poklesl počet nezaměstnaných absolventů oproti předchozím rokům jen nepatrně a to je varující skutečnost," upozorňuje Vojtěch.

Úzká specializace práci nezaručí

V souvislosti s nárůstem nezaměstnanosti je často kladena otázka, jak by měli být absolventi [celá zpráva] připraveni, aby se co nejlépe dokázali vyrovnat se změněnou situací na trhu práce.

„Důležité je, aby školy neprodukovaly úzce specializované lidi, kteří neumějí nic jiného než svůj obor. Naopak, měly by své žáky připravit na to, že se bude stále měnit perspektivnost jednotlivých oborů i používané technologie. Absolventi by proto měli být na tuto situaci připraveni, měli by být flexibilní a přitom samostatní, umět komunikovat, pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, měli by mít také jazykové znalosti a hlavně by měli být ochotni dále se učit," odpovídá náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger.

Maturanti trpí víc než vyučení

Nezaměstnaností jsou nejhůře postiženi absolventi učebních oborů, u nichž nárůst oproti situaci před rokem představuje 43 %. Hůře než vyučení jsou na tom v tuto chvíli ti, kteří ukončili maturitní obor s odborným výcvikem (nárůst o 51 %). Nezaměstnanost absolventů maturitních oborů se zvýšila o 27 %, u vyšších odborných škol to je 17 %.

Nejhůř jsou na tom strojaři

V učebních oborech se výrazně zhoršila situace absolventů z oblasti strojírenství, kde se počet nezaměstnaných oproti loňskému září zvýšil o 87 %, v potravinářských a elektrotechnických oborech je nárůst přes 50 %. Naopak textilní obory vyprodukovaly „jen" o 9 % více nezaměstnaných absolventů. Také v oborech s maturitou a odborným výcvikem zaznamenali prudký nárůst nezaměstnanosti absolventi strojírenských oborů (o 133 %), strmý vzestup je i u oborů gastronomických (o 100 %). U maturitního vzdělávání jsou nejvíce postiženi absolventi oborů uměleckých (nárůst 45 %), lyceí (40 %) a zemědělských oborů (36 %), naopak absolventi zdravotnických oborů nejsou krizí zasaženi vůbec. Při posuzování nárůstu počtu nezaměstnaných je ovšem potřebné brát v úvahu výchozí stav: u strojařů byla míra nezaměstnanosti velmi nízká, u textilních oborů vysoká.