Umělé maso předpovídali autoři sci-fi a různé vědecké týmy podle britského listu The Times zkoumali možnosti, jak maso efektivně pěstovat, aby se odstranil hlad ve světě. Velkovýroba masa přirozeným způsobem je značně náročná a je spojena i s nemalou ekologickou zátěží.

Vegetariáni navíc poukazují na etický problém, kdy je produkce masa spojena se zabíjením skotu a drůbeže. Ochránci zvířat také kritizují podmínky, v jakých jsou zvířata odchovávána.
Nyní tým univerzity v Eindhovenu nejprve odebral zvířatům svalové buňky a pak je pěstoval v živném prostředí, získaném z plazmy prasečích embryí. Tato „živná půda“ má být v budoucnosti nahrazena syntetickým roztokem.

“Můžete vzít maso z jednoho zvířete a vyprodukovat objem masa jako z miliónu zvířat," vysvětlil možnosti projektu profesor Mark Post, který výzkum vedl.

Výsledným produktem laboratorního bioreaktoru byl shluk buněk, který podle vědců připomíná mokrou vepřovou panenku. Nicméně členové týmu přiznali, že sami ještě vytvořené maso neochutnali. A ani zákazníci by o něj asi také neměli zájem. Umělému masu vzniklému bez kostí, krve a pohybu chybí struktura.

Nicméně chomáče masových buněk mohou mít využití jako potrava pro zvířata, nebo směs pro plnění párků. „Když to bude vypadat jako maso a chutnat jako maso, pak to lidé koupí,“ věří profesor Post. Jeho tým chce zkusit vypěstovat uměle i další druhy masa - především rybí, protože rybolov decimuje rybí hejna za hranicí udržitelnosti.

Podle odhadů OSN by se měla produkce masa do roku 2050 zdvojnásobit, což by při současné produkci zlikvidovalo jakékoli pokusy o omezení skleníkových plynů. Velkochovy totiž produkují methan a ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů přispívají podle OSN z 18 procent.