Článek
Samec i samice homo sapiens, neboli člověka rozumného, v kleci obdělávají kůže, sedí u ohniště a snaží se, aby jim plameny nezhasnuly. Oba mají dlouhé špinavé vlasy, na sobě sešité kožešiny a boty z kůže. Jejich dočasný příbytek je vybavený podobně, jako když v něm bydlel jeho dřívější nájemník - šimpanz. Mají v něm kmen starého stromu, ze stropu visí pneumatika, mohou lozit po větvi.
"Chtěli jsme připomenout, že jsme se zvířaty příbuzní, hlavně s lidoopy," řekl ředitel zoo Andrzej Kruszewicz. "Návštěvníci mají tady chvíli na to, aby se zamysleli nad tím, jak funguje naše tělo, jak žijeme, jak myslíme," dodal. Jde podle něho o to, aby si lidé připomněli své kořeny. Vedení zoo ale také chtělo v podzimní dny nalákat lidi na něco neobvyklého.
Moderní lidé o svých předcích vědí málo
Dvakrát denně má u klece výklad historik a novinář Aleksander Daukszewicz. Vypráví o tom, jak "jeskynní" lidé žili, čím se živili. Podle něho toho lidé o svých předcích z jeskyň vědí jenom málo a představují si je jako zvířata, kterým chyběla inteligence a byla agresivní. "Proto jsou v klecích," vysvětlil.
Připomněl, že dávné příbuzné dnešního člověka v současné kultuře obestírá řada mýtů, například co se týče způsobu oblékání. Ženy z této doby jsou většinou zobrazovány se zakrytým poprsím, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti pravděpodobně nikdy nebylo. "To je výmysl ovlivněný pozdějšími zvyky lidí," uvedl Daukszewicz. Výplodem masové kultury je podle něho také označení člověk "jeskynní", které věda nezná.
Připomněl, že dávné příbuzné dnešního člověka v současné kultuře obestírá řada mýtů, například co se týče způsobu oblékání. Ženy z této doby jsou většinou zobrazovány se zakrytým poprsím, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti pravděpodobně nikdy nebylo. "To je výmysl ovlivněný pozdějšími zvyky lidí," uvedl Daukszewicz. Výplodem masové kultury je podle něho také označení člověk "jeskynní", které věda nezná.
Připomněl, že dávné příbuzné dnešního člověka v současné kultuře obestírá řada mýtů, například co se týče způsobu oblékání. Ženy z této doby jsou většinou zobrazovány se zakrytým poprsím, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti pravděpodobně nikdy nebylo. "To je výmysl ovlivněný pozdějšími zvyky lidí," uvedl Daukszewicz. Výplodem masové kultury je podle něho také označení člověk "jeskynní", které věda nezná. "Jeskynním" člověkem se na několik dnů po prý obtížném hledání stala dvojice dobrovolníků. Jde o čtyřiadvacetiletého barmana Zbigniewa Zycha a sedmnáctiletou studentku Magdalenu Górskou. Svoji novou roli plní od desáté hodiny ráno do čtvrté odpoledne. "Kožešiny naštěstí hřejí, pneumatika a větev se dají využívat ke cvičení," popsal život v kleci Zych. "Alespoň vím, jak vypadá svět z perspektivy exponátu," dodal. Méně byla nadšená jeho "jeskynní" partnerka, která si stěžovala na to, že je jí chladno.