To jsou hlavní závěry dvou zpráv o pokroku dosaženém v reformách vzdělávacích systémů a v evropské spolupráci, které tento týden představila Evropská komise.

„Reformy školství v EU zaznamenaly velký pokrok, nesmíme teď však ztratit tempo,“ říká evropský komisař pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež Maroš Šefčovič.

Podle něj je třeba zejména více a lépe investovat do vzdělávání a odborné přípravy, aby byli Evropané lépe vybaveni pro hledání práce a aby se zvýšila jejich schopnost inovace v dlouhodobém horizontu.

Čtyři z pěti kritérií nesplněna

Čtyři z pěti kritérií v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro rok 2010 pravděpodobně nebudou splněna. Bylo splněno pouze kritérium týkající se zvýšení počtu absolventů matematických a technologických oborů a oborů přírodních věd. Nepodařilo se však dosáhnout vyšší účasti dospělých na celoživotním učení, snížení podílu těch, kteří předčasně opouštějí školu, a zvýšení počtu mladých lidí, kteří mají ukončené vyšší střední vzdělání. Jedno z kritérií se od roku 2000 dokonce zhoršilo: porozumění patnáctiletých psanému textu.

Pozitivní je naopak zjištění, že se zvýšil počet nejmladších dětí v systému vzdělávání a také celková účast na počátečním vzdělávání a úroveň vzdělání občanů EU obecně. Počet osob v produktivním věku (25–64 let) s nízkou úrovní dosaženého vzdělání od roku 2000 klesá o více než milión ročně. Stále však činí 77 miliónů, což je téměř 30 % všech obyvatel EU.

Dalšími oblastmi, v nichž se podařilo dosáhnout pokroku, je např. výuka jazyků na školách a mobilita studentů v terciárním vzdělávání, která od roku 2000 vzrostla o více než 50 %.