Zkoušky budou rozhodující pro 12 procent středních škol. Na střední školy totiž přicházejí populačně slabé ročníky, a některé z nich tak mají problém naplnit kapacitu.

Vysvědčení ze základní školy bude hlavním kritériem přijetí pro polovinu středních škol, pro dalších 41 procent škol to pak bude podstatná součást rozhodování o přijetí. Přijímací zkoušky bude na jaře příštího roku vypisovat asi jedna třetina škol, loni to bylo 58 procent. Zkoušky stále pořádají hlavně gymnázia a výběrové, například umělecké školy. I tak ale loni vypsalo přijímací zkoušky jen asi 60 procent pražských gymnázií.

Některé školy totiž mají kvůli slabým populačním ročníkům problém naplnit kapacitu. Letos nabízely školy 150 000 volných míst, uchazečů ale bylo jen 104 000.

I v tomto školním roce si budou děti moci podat až tři přihlášky na střední školy. Tento systém, který se poprvé zkoušel letos, přitom většina ředitelů velmi kritizovala. "Celkové hodnocení nové podoby přijímacího řízení zůstává vysoce negativní," upozorňuje mluvčí UIV Bohumila Beranová na výsledky šetření , které se konalo v září tohoto roku.

Spravedlnost se nezvýšila, stresu přibylo

Ředitelé základních škol by novému systému dali výslednou známku 3,6, ředitelé na středních školách pak dokonce 4,3. Tři přihlášky podle nich nejsou spravedlivější než předchozí jedna, navíc jsou prý uchazeči víc stresovaní. Šance sociokulturně znevýhodněných žáků se podle ředitelů nezměnily, účast uchazečů na několika zkouškách v tak krátkém intervalu a prodloužení doby čekání na výsledky je nadměrně napínaly. 

Ředitelé se proto obávali hlavně vysoké administrativní a s tím spojené finanční náročnosti. To se však prý nepotvrdilo, podle dat ÚIV s tím pak mělo problémy 20-25 procent škol. Zápisový lístek ale i nadále považuje za špatné řešení 77 procent ředitelů středních škol.