Hlavní obsah

Vědci zjistili, proč kukačky likvidují mláďata a vejce hostitelů

Právo, Miloslav Hradil

Vědcům z několika zemí, mezi nimiž je i Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UP) v Olomouci, se podařilo rozluštit přes dva tisíce let starou záhadu, proč sotva narozené mládě kukačky obecné pozabíjí v cizím hnízdě své nevlastní sourozence tak, že je vytlačí a shodí na zem.

Článek

Když to totiž neudělá hned, má později mnohem menší šanci na přežití. V lidových písních opěvovaná sympatická žežulička dokáže tímto způsobem zavraždit jak mláďata, tak i zničit vejce hostitele. „Že to kukačka dělá, se ví už od Aristotela, ale teprve teď jsme zjistili proč,“ řekl Právu Grim.

Výsledky práce, pod kterou je podepsán se svými kolegy z Maďarska, Velké Británie, Spojených států a Nového Zélandu, zveřejnilo před několika dny prestižní vědecko-medicinské periodikum Plos One.

Výzkumný tým během dvouleté práce v Maďarsku a Finsku zjistil, že kukačka může vytlačováním hostitelova potomstva strávit i celý týden, zvláště v hnízdech se strmými vnitřními stěnami. Pokud se jí však nepodaří stát se během krátké doby po narození jediným obyvatelem hnízda, výrazně se snižuje její šance na přežití. Je totiž vysílena náročnou prací a v konkurenci ostatních hladových holat často neobstojí.

„Je to úžasný sportovní výkon, jakoby člověk vyhazoval pytel cementu z tři metry hluboké jámy. Kukačka je přitom tak zaujatá svojí věcí, že se ani nestará o okolí a dokonce ani o potravu. Když to ale nezvládne, má například v hnízdě rehka jen poloviční šanci na přežití,“ podotkl Grim. Později, když s ostatními mláďaty bojuje o potravu, už podle něj nemá sílu konkurenci zlikvidovat.

Vědci také odpověděli na otázku, proč špinavou práci neodvede za kukaččí mládě jeho matka v okamžiku, kdy vejce klade do hnízda hostitelů. Ti totiž téměř vždy odmítají pečovat o hnízdo s jediným vejcem, zatímco o jedno živé mládě se postarají ochotně.

Výzkum se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu, který se snaží objasnit vztahy mezi hnízdními parazity a jejich hostiteli i na molekulární a mikroskopické úrovni. Předmětem zkoumání je tak například i struktura skořápek a chemický základ podobnosti mezi vejci kukačky a jejích hostitelů.

Tomáš Grim je prvním Čechem, jehož výše uvedený projekt je sponzorován prestižní nadací Human Frontier Science Program. Grim působí na katedře zoologie PřF UP v Olomouci od roku 1997. Výzkumu ptáků a zejména životu kukaček se věnuje od roku 1994.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám