Nižší zájem o politiku lze politologa Romana Chytilka vysvětlovat několika způsoby. První možnost je, že lidé začínají hledat štěstí a spokojenost v soukromé sféře, a proto se méně zajímají o veřejné dění. Podle dalšího výkladu se politika Čechům vzdaluje. „Je také možné, že výsledek ovlivnilo to, že loňský rok, kdy se sbírala data, byl obdobím relativního politického klidu,“ uvedl Chytilek.

Průzkum patří k největším svého druhu. „Studie se zaměřila na širokou škálu postojů české veřejnosti od vztahu k rodině, trávení volného času přes otázky na důvěru občanů v demokracii až po zájem o politiku a věci veřejné,“ uvedl koordinátor projektu a sociolog Ladislav Rabušic z Fakulty sociálních studií MU. Na otázky sociologů odpovídalo v letech 1991, 1999 a 2008 vždy přibližně 2000 lidí.

Na politiku kašlou všechny věkové skupiny

Úpadek zájmu o politiku patří ke zřetelným výsledkům studie. „Trend k poklesu rozhodně nezasáhl jen mladší věkové skupiny, ale projevil se ve všech zkoumaných věkových a vzdělanostních skupinách,“ stojí v dokumentu. Zatímco v roce 1991 přikládala politice důležitost pro svůj život asi třetina respondentů, v roce 2008 to byla jen pětina. Další dvě pětiny ji navíc označily za naprosto nedůležitou. Propad je nejznatelnější u lidí se základním vzděláním, nejmenší u vysokoškoláků.

Klesla také sledovanost politiky. Zatímco před deseti lety ji pravidelně, tedy každý den nebo několikrát týdně, sledovalo asi 80 procent lidí, dnes už je to jen polovina. Třetina dotázaných politiku sleduje méně než jednou týdně, v roce 1999 to přitom byla jen desetina. Zatímco v letech 1991 a 1999 se alespoň příležitostně bavilo s přáteli o politice skoro 90 procent odpovídajících, dnes už je to méně než 75 procent.

„Všichni by měli brát stejně“

Dalším výrazným výstupem studie je to, že Češi 20 let od společenských změn v roce 1989 více tíhnou k rovnostářství. Rovnost začínají upřednostňovat před svobodou. Projevuje se to například v názorech na příjmy. „Od roku 1991 dramaticky výrazně poklesl názor, že příjmy jednotlivce by měly být závislé na výkonu jednotlivce. Naopak narostl názor, že by příjmy měly být více rovnostářské,“ uvedl Chytilek. Zdůraznil, že respondenti dostali otázky na platy ještě před nástupem ekonomické krize.

Menšiny nám nevadí, demokracie je celkem fajn

Od roku 1991 se znatelně zvýšila tolerance k některým menšinám. Vyšší míra tolerance se v průzkumu projevila například ve vztahu většinové společnosti k nemocným AIDS, homosexuálům a Romům. „Tolerance patří k základním znakům demokratické společnosti,“ zdůraznil Rabušic.

Demokracii dnes považuje za velmi dobrý nebo alespoň poměrně dobrý způsob řízení země velká většina lidí. Podíl osob tohoto mínění ale klesl z 92 procent v roce 1999 na 80 procent v roce 2008, a to ve všech věkových i vzdělanostních skupinách. Podle sociologa Petra Mareše je poměrně vysoký podíl lidí přesvědčen o tom, že systém řízení státu nefunguje příliš dobře.

Výsledky studie potvrdily nízkou důvěru Čechů v ostatní členy společnosti. V roce 1999 i v roce 2008 si třetina dotázaných myslela, že by se lidé měli starat o své vlastní záležitosti, a ne o záležitosti jiných. „Taková nedůvěra je typická pro postkomunistické země,“ uvedl Rabušic. S malou důvěrou k ostatním členům společnosti souvisí i nízká důvěra k institucím.