"Bylo to, jakoby se nyní Británie přemístila za několik málo měsíců na Arktidu," řekl William Patterson k alarmující studii. Pro všechny, kteří tehdy žili, to bylo velmi náhlé.

Již dosavadní teorie počítaly s tím, že klimatická změna před 12 800 lety byla velmi rychlá. Plynulo to ze vzorků z grónských ledovců. Nový výzkum však ukazuje, že doba ledová nenastoupila během několika let, ale pouhého půl roku.

Ukázalo se to, když Patterson zkoumal vzorky usazenin z jezera Lough Monreagh v západním Irsku, kde, jak řekl, je „z hlediska vědeckých termínů nejlepší bahno na světě“.

Použil precizní robotický skalpel, který mu umožnil postupně seškrabovat půl milimetru tenké vzorky usazenin. Každá vrstva představovala tříměsíční usazování sedimentů. Jejich porovnáváním měřil, jak se měnila teplota.

Náhlá změna a její příčiny

Patterson zjistil, že teplota se prudce změnila během pár měsíců. Tato změna znamenala smrt pro živočichy i rostliny v jezeře.

Patterson se snažil najít i vysvětlení pro tak náhlou změnu. Zřejmě jí spustilo náhlé vyprázdnění jezera Agassiz, vnitřního moře, které pokrývalo sever Kanady. Sladká snáze mrznoucí voda se dostala do severního Atlantiku a Severního ledového oceánu a odklonila Golfský proud, jehož dráha závisí na teplotě a slanosti vody.

Jen roční odklonění Golfského proudu podle Pattersona stačilo na to, aby se led dostal mnohem dále na jih. Jakmile Zemi sevřel ledový příkrov, Golfský proud se už nemohl vrátit do původní trasy a trvalo 1300 let, než se situace vrátila k normálu.

Podle některých vědců podobná změna hrozí i nyní, když tají grónské ledovce.

Klučení lesů lidmi mohlo zabránit návratu doby ledové

Vědci se nyní přiklánějí k názoru, že začátek doby ledové může být spuštěn velmi snadno, protože klima je nestabilní.

Čtvrtohory, v nichž žijeme, jsou typické vracejícími se dobami ledovými. Během posledních 60 000 let se země oteplila nebo ochladila až o sedm stupňů nejméně dvacetkrát. V době mezi 65 000 lety před naším letopočtem a 10000 lety před naším letopočtem se teplota snižovala a zvyšovala každých 1500 let. Teplota v Grónsku se tak měnila až o sedm stupňů.

Podle vědců je spíš zvláštní, že podobné výkyvy se neopakovaly v posledních 10 000 letech. Podle některých vědců k tomu přispěla činnost člověka, který začal mýtit lesy a pěstovat obilí. Skleníkové plyny, které vznikají při klučení, vedly ke skleníkovému efektu, který zastavil nástup další doby ledové před 8000 lety.