Řekli také, že touto iniciativou reagují na stav společnosti a na ohlasy výstavy "My jsme to nevzdali aneb příběhy 20. století", která je instalována v pražských ulicích.

Dvě desetiletí po sametové revoluci se podle zakladatelů ukazuje, že společnost rychle zapomíná na totalitní minulost a stává se konformní. Lidé jsou lhostejní k chování politiků a úředníků a tolerují negativní jevy, které ohrožují demokracii. Tvrdí také, že se objevují snahy tendenčně vykládat nedávnou minulost a manipulovat s historickými událostmi. Fond bude proto financovat aktivity, které budou připomínat lidem, že demokracii je nutné neustále pěstovat.

Podle jednoho z hlavních zakladatelů fondu, ředitele Post Bellum Mikuláše Kroupy, nejde iniciátorům jen o pasivní sběr pamětí, ale o postihnutí všech sociálně naléhavých otázek, k nimž patří rasismus, asociální jevy nebo úpadek tradiční rodiny. Vedle negativních společenských jevů půjde o mapování takových oborů lidské činnosti jako jsou kultura, tradiční řemesla či vzdělání. "Záleží jen na nás, jaká bude naše budoucnost. Nechceme další revoluci, ale evoluci společnosti postavené na lidských hodnotách," tvrdí Kroupa.

Vedle natáčení rozhovorů s pamětníky by měly podle Kroupy vzniknout nové osvětové a vzdělávací projekty, například přednášky, výstavy, různé učební pomůcky, publikace, filmy či divadlo. Autentická svědectví účastníků dějin mají umožnit lepší pochopení fungování společnosti a tím i vnímání případných nebezpečí číhajících na demokracii.

Občanské sdružení Post Bellum působí již osm let. Shromažďuje svědectví pamětníků protinacistického a protikomunistického odboje. Spoluvytváří portál "Paměť národa", což je veřejný digitální archiv, který je určen i k výuce na základních a středních školách. Připravuje také pořad "Příběhy 20. století" vysílaný v Českém rozhlase, vydává publikace a připravuje výstavy.