Učitelé podle Škodové nemají většinou kromě svých zkušeností nic, oč by se mohli opřít. „Kvůli jazykové bariéře se cizinci obtížně zařazují mezi české děti,“ dodala Škodová. Podle ní tuzemské pedagogické fakulty nepřipravují budoucí učitele dostatečně na to, že jim přijde do třídy někdo, kdo neumí slovo česky.

Počet cizinců se zdvojnásobil

V Česku žilo na začátku letošního roku asi 438 000 cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. V posledních deseti letech se jejich počet zdvojnásobil. Odborníci odhadují, že v republice je nyní legálně okolo 130 000 Ukrajinců, 60 000 Vietnamců a 20 000 Rusů. Přibývá i Mongolů a Moldavanů.

Jazykově-vzdělávací projekt Technické univerzity vede profesor Karel Šebesta. Evropská unie poskytla téměř 16 miliónů korun z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Díky příspěvku z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu mohou pedagogové z Technické univerzity zmapovat nejčastější chyby, jichž se cizinci dopouštějí v českém jazyce.

Učitelé shromáždí dva milióny slov

„Z písemných a mluvených projevů cizinců vznikne soubor se dvěma milióny slov. Podobně rozsáhlé soubory s projevy cizinců jsou ve světě ojedinělé. Děti budou hovořit například na téma rodina nebo koníčky. Učitelé dostanou diktafony a nahrané projevy se pak přepíší,“ uvedla Škodová.

Tým z Ústavu teoretické a komputační lingvistiky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy sestrojí počítačový program, který umožní analyzovat nejčastější jazykové chyby a přispěje ke vzniku materiálů pro výuku. Program bude hotov v roce 2012 a postupně se k němu dostanou všichni učitelé. Texty využijí při práci s dětmi cizinců ve třídách.

Desetiletý do první třídy

„Víme o případech, kdy na základní školu nastoupí například desetiletý Vietnamec. Česky neumí, ředitel si s ním neví rady a umístí ho do první třídy. Učitelka se tam věnuje dalším 25 dětem. Na nového vietnamského žáka jí schází čas a učitelka nezná ani metody, jak ho naučit česky,“ upozornila Škodová.

Dle jejího kolegy Václava Lábuse nejsou na vícenárodnostní třídy učitelé připraveni. „Jiné chyby dělají vietnamské děti a jiné ukrajinské nebo ruské. Ve svých rodičích většinou oporu nenajdou. Někdy děti cizinců ani neumějí anglicky, a o to těžší je naučit je česky,“ doplnil.

Slované zanedbávají výslovnost

Podle něj cizinci ze slovanských zemí často hřeší na podobnost svých rodných jazyků s češtinou a zanedbávají především výslovnost. Vietnamce zachraňuje při výuce češtiny jejich pracovitost a cílevědomost.

„Vietnamština patří mezi tónové jazyky a nemá pády. Čeština jako flektivní jazyk s pádovými koncovkami dělá Vietnamcům velké problémy, ale většinou si ji osvojí s pomocí takzvaných gramatických drilů. Vietnamským dětem hodně prospívá, když si rodiče najímají jako chůvy nebo au-pair české babičky a dědečky,“ dodala Škodová.