Když Hoffmannová a Šimandl v roce 2005 zkoumali překlady vzniklé v evropských institucích, dospěli k názoru, že problém s používaným jazykem nespočívá ani tak v nadměrným přejímáním cizích slov jako spíše v přetíženosti větné skladby, která je charakteristická pro administrativní styl.

Rovněž ve stati, kterou v roce 2008 zveřejnil časopis Naše řeč, sdíleli názor, že pro srozumitelnost textů může být nebezpečím „jazykový purismus“. Ten se projevuje třeba tím, že se běžný a obecně srozumitelný přejatý výraz zbytečně nahrazuje českým neologismem nebo českým „synonymem“, které neodpovídá přesně významu cizího slova.

Oba jazykovědci a další odborníci zhodnotí vývoj v uplynulém období a se svými závěry seznámí veřejnost na mezinárodní konferenci o slovanských jazycích, kterou 2. prosince pořádá v Bratislavě Generální ředitelství Evropské komise pro překlady a Zastoupení Evropské komise na Slovensku.

Jaké trendy vládnou v překladech

Na konferenci s názvem „Vliv evropské integrace na slovanské jazyky. Trendy v překladu a vícejazyčné komunikaci“ promluví přední odborníci z akademické sféry z Bulharska, České republiky, Polska, Slovenska a Slovinska a také z Evropské komise. Účastníci se budou zabývat vlivem eurožargonu na slovanské jazyky a budou rozebírat vývoj v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi.

Kromě Hoffmannové a Šimandla na konferenci vystoupí i přední český odborník na automatický překlad Jan Hajič, ředitel Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém příspěvku vysvětlí problémy automatického překladu a představí několik evropských projektů, na nichž se jeho pracoviště podílí.

Na konferenci promluví mimo jiné generální ředitel ředitelství Evropské komise pro překlady Karl-Johann Lönnroth a místopředseda slovenské vlády pro znalostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny Dušan Čaplovič.