Celková míra nezaměstnanosti je přitom u nás výrazně nižší než průměr EU. „Od roku 2001 se tento ukazatel pohybuje kolem hodnoty padesát procent, což je alarmující číslo. Znamená to, že zhruba polovina lidí, kteří jsou bez práce, nebyla v zaměstnání více než rok. U této skupiny obyvatel je dokázáno, že je jen velmi malá pravděpodobnost jejich návratu do zaměstnání,“ říká ředitel IDE Miroslav Křížek.

V EU jen 40 procent

V praxi to znamená, že 114 tisíc lidí bylo bez práce více než rok. Podle Eurostatu se v Evropské unii tato míra pohybuje dlouhodobě na hranici 40 procent. Česká republika se tak pohybuje v první pětce zemí Evropské unie, které nejvíce trápí problém dlouhodobé nezaměstnanosti.

Studie také poukazuje na anomálii, které jsme momentálně svědky. Přestože svět ohrožuje ekonomická krize, poměr dlouhodobě nezaměstnaných k celkovému počtu lidí bez práce strmě klesá. Tento jev je způsoben velkým počtem nově nezaměstnaných obyvatel. „Rapidně klesající míra dlouhodobě nezaměstnaných je způsobena několika faktory,“ vypočítává Křížek. „Kvůli ekonomické krizi a hromadnému zavírání podniků se výrazně zvýšil počet nově nezaměstnaných, což mělo za následek naopak výrazné snížení poměru dlouhodobě nezaměstnaných. Jelikož jsme před začátkem krize měli jednu z nejmenších měr nezaměstnanosti v Evropě – kolem čtyř procent, je v České republice tento jev o to silnější,“ dodává.

Krize se řeší i odchody do důchodu

Křížek upozorňuje také na to, že určité procento dlouhodobě nezaměstnaných kvůli strachu z krize odešlo předčasně do starobního důchodu či bylo jinak vyřazeno z evidence.

Tato anomálie však během několika měsíců odezní a poté lze očekávat opět návrat k původním hodnotám kolem padesáti procent. Příčiny této situace vidí Institut rozvoje podnikání v nepružně nastaveném trhu práce, který jde ruku v ruce s příliš štědře nastaveným sociálním systémem.

Tento systém dostatečně nemotivuje lidi bez práce k hledání zaměstnání a podporuje šedou ekonomiku.

„Pokud se nemalému počtu nezaměstnaných vyplácí pobírání sociálních dávek v kombinaci s prací načerno víc než regulérní zaměstnání, je zde něco špatně,“ je přesvědčen Křížek.

Co přináší lidem dlouhodobá nezaměstnanost

Pokud jsou lidé bez práce více než rok, dostanou se do takzvaného stavu pasivity, kdy nezaměstnanost přijmou za normální stav a nemají snahu dále hledat práci. Kromě ekonomických důsledků, jakými jsou zvyšovaní výdajů na vyplácení sociálních dávek (tím tlak na zvýšení daní a následné zvyšování nezaměstnanosti), snižování životní úrovně a poklesu investic do rozvoje státu, tu máme i psychologicko-sociální důsledky. Ztráta sociálního statusu, pocit zklamání a osobní deprivace často ústí v posílení radikálních názorů a růst kriminality. Posiluje se destabilita společnosti a vznikají i sekundární ekonomické důsledky pro stát, kdy se zvyšují výdaje na soudní spory a zdravotnictví.