V tomto městě postaveném králem Herodem sídlil římský prefekt provincie Judea, Pilát Pontský (Pontius Pilatus). Ve městě byl objeven nápis vyrytý do kamene připomínající tohoto římského správce, za jehož působení měl být odsouzen k smrti Ježíš z Nazaretu.

Při hledání lodních vraků u pobřeží byly Goodmanové nápadné zvláštní "geologické zlomy". Za pomoci moderních technologií, včetně metody radiokarbonového datování C14, se jí podařilo stanovit jejich přibližné stáří na roky 1500 před naším letopočtem a pak zhruba 100, 500 a 1100 našeho letopočtu.

S pomocí historiků se nyní Goodmanová pokouší uvést tyto půdní přesmyky, které mohou být důsledkem buď zemětřesení, nebo také podvodních sesuvů, do historického kontextu. Pro ni jako geoložku má prý význam výbuch sopky Santorini kolem roku 1500 před naším letopočtem, dnes v řecké ostrovní skupině v jižní oblasti Egejského moře.

"Tato sopečná erupce v pozdní době bronzové měla ničivé důsledky pro celé Středomoří," říká Goodmanová. Právě ona prý možná znamenala konec mínojské kultury na Krétě. Převedeno na historické události blíže ke Svaté zemi, připadá výbuch Santorini podle soudu Goodmanové přibližně na dobu exodu, odchodu dětí Izraele z Egypta. Spolehlivě určit to prý ale nemůže.

Možná tu prý ale přece jen je souvislost s příběhem, jak se moře rozdělilo, Mojžíš se svou družinou přes ně prošel suchou nohou a vodní spousty pak pohltily jejich pronásledovatele z faraonovy armády.

Druhé datum by pak údajně mohlo souviset s velkým zemětřesením v Antiochii kolem roku 115 našeho letopočtu, kdy v Římě vládl císař Trajánus. Třetí datum, možná v roce 551, spadá do období úpadku křesťanských Byzantinců a muslimského dobytí Svaté země. Pro čtvrté datum kolem roku 1100 má Goodmanová několik konkrétních historických návrhů. Všechny spadají do doby křesťanských křížových výprav.

Geologické deformace byly zkoumány na různých místech za pomoci vrtů v mořském dně. Vlastní výzkumná práce teď teprve začíná, zdůraznila Goodmanová.