Lidé věřili ve vampíry odpradávna. Nejstarší stopy víry odhalili archeologové na dávné keltské stezce. Na konci letošního března nedaleko Benátek objevili hrob ženy ze 16. století, považované ve své době za upírku. Mezi čelistmi totiž měla cihlu, která měla podle tehdejších představ zabránit upírům sát krev ze svých obětí, a šířit tak různé epidemie včetně moru.

Také Slované ve středověku věřili, že pohřbení vampíři vysávali zbytky života z ostatních těl, čímž sbírali sílu pro návrat do ulic měst. Takzvané vampiristické hroby byly i na území České republiky.

"Každý v Americe ví o Čelákovicích, kde byly objeveny stovky hrobů, které jsou považovány za vampiristické," řekl archeolog Giuseppe Maiello, jenž se zabývá historií pohřbívání ve střední Evropě. Více než 4000 let starý hrob vampíra našli archeologové v roce 2008 také v Mikulovicích na východě Čech.

Jak správně pohřbít upíra

Aby lidé vyloučili možnost, že by mrtvý mohl vstát z hrobu, kladli na tělo těžké kameny, jeden na hlavu a druhý na prsa. Tak byli pohřbíváni ti, o nichž se soudilo, že jsou vampíry. "Ostatky se také svazovaly, dávalo se tělo hlavou dolů, aby když se mrtvý probudí, kopal špatným směrem. Později se vkládaly do hrobů amulety, kříž nebo sošky Panny Marie," přiblížil Maiello.

Zcela specifické bylo takzvané sekundární pohřbívání. "Animistická koncepce živá ve středověku předpokládá, že duše se může vracet, pokud není dokončen rozklad těla, pokud ještě je maso na kostech. Proto se někdy praktikovalo to, že se tělo po určité době vyndalo z hrobu, kosti osušily a vrátily zpět," popsal archeolog.

Vampirismus leckde žije dál

Vampiristické hroby pocházejí už z osmého století. Ještě v 19. století žili u Poličky, na Českomoravské vrchovině a na Moravě lidé, kteří věřili v návrat mrtvých. Na Slovensku se víra uchovala až do poloviny 20. století. "V jihozápadním Rumunsku a na východě Srbska v obcích daleko od civilizace se lze s vampirismem setkat i nyní. Před pár lety zatkli v Rumunsku pět mužů, kteří vykopali hrob, vyndali srdce nebožtíka, uvařili z něj čaj a vypili ho. Prý jim vůbec nevadilo, že je policie zavřela, hlavně, že se zbavili vampíra," popsal Maiello.

S myšlenkami návratu duší podle Maiella, který přednáší v Plzni, koketuje mnoho mladých lidí. Využívají toho také novodobé čarodějnice, věštkyně, kartářky. Ty z víry v nadpřirozeno žijí.

Halloween, pro někoho nejvýznamnější svátek

Důvod naparádit se, vyleštit křišťálové koule, nazdobit chaloupky na muří noze svítícími dýněmi a sušenými bylinami, zapálit svíčky za duše zemřelých budou mít zanedlouho. Poslední říjnový den se slaví Halloween. "Ten považujeme za jeden z nejvýznamnějších svátků roku," řekla Květa Malinová, která provozuje Věštírnu Květy Fialové.

Halloween má hluboké kořeny v zemích s keltskou historií. Staří Keltové slavili posledního října Nový rok - Samhain, byl to okamžik, kdy se podle tradice vrací na zem duše zemřelých, aby se pokusily převzít vládu nad živými. Lidé si oblékli strašidelné masky a tváře nalíčili tak děsivě, aby hrozným zjevem odrazili útok umrlců. Naopak dobrým duchům a duším svých drahých a příbuzných kladli na práh domu jídlo a dary z lásky. "V tuto kouzelnou noc se zastavuje čas a život se potkává se smrtí," poznamenala Malinová.

Křesťané udělali z keltského konce roku předvečer svého svátku Všech svatých, anglicky All Hallows Eve, který pak byl známý jako Hallowe'en. Dnes jej lidé slaví téměř na celém světě. Američané utratí za oslavy Halloweenu každoročně kolem pěti miliard dolarů.