S touto myšlenkou přišel vlivný chirurg a odborník na leteckou medicínu William Lovelace, mimo jiné tvůrce kyslíkové masky pro piloty nadzvukových letadel. Opíral se přitom o testy se ženami-pilotkami. „Mají některé vlastnosti, které jsou lepší než u mužů. Není pochyb, že nakonec se budou letů do kosmu zúčastňovat, takže potřebujeme jejich data z podobných testů, jakými procházejí muži,“ argumentoval.

Věděl, o čem mluví – stál v čele komise expertů NASA, která vypracovala přehled fyziologických, lékařských i psychologických kritérií, která se používala při výběru prvních amerických astronautů.

Lovelace se ale neomezil jen na slova. Na jeho naléhání a s podporou generála Donalda Flickingera, šéfa oddělení bioastronautiky na výzkumném velitelství amerického letectva, začal v polovině roku 1959 zvláštní program V kosmu nejdříve žena (Woman in the space earliest – WISE). Byl spuštěn poté, co se v květnu 1959 představili veřejnosti mužští kandidáti na prvního amerického astronauta.

Zastánci ženských letů měli důležité argumenty: ženy jsou lehčí než muži a nespotřebují tolik kyslíku. To bylo důležité zvláště v počátcích, kdy se muselo počítat s každým gramem zátěže. Ženy navíc vzácněji trpí srdečními chorobami – i tím se dalo argumentovat v době, kdy nikdo nevěděl, co stav beztíže udělá s oběhovým ústrojím. A navíc panovalo přesvědčení, že ženské rozmnožovací ústrojí je vůči kosmickému záření odolnější než mužské.

Společenská bariéra

Plán WISE byl ale už pár měsíců po svém startu zrušen. Velení letectva se totiž obávalo nepříznivé reakce veřejnosti. Na počátku 60. let tři čtvrtiny amerických žen nepracovaly. Do svých řad je nebrala ani armáda. Pokud si chtěly otevřít konto nebo koupit nemovitost, musely k tomu mít souhlas manžela.

Zrušení plánu WISE Lovelace neodradilo. Založil vlastní soukromý program Ženy v kosmu (WIS) a pokoušel se lobbovat u americké vlády. To už měl v ruce výsledky prvních testů na astronautky. Při nich se ukázalo, že ženy trumfnou muže: prošlo totiž 67 procent uchazeček (u mužů uspělo 56 procent kandidátů).

Nejlepší z nich, Geraldyn („Jerrie“) Cobbová, měla jako pilot větší zkušenosti než kdokoli z mužského týmu včetně prvního amerického kosmonauta Johna Glenna. Ten před přijetím do kosmického týmu nalétal pět tisíc hodin – Cobbová jich měla v době testů na kontě dvakrát tolik, i když většinou ne v tryskových letadlech, ta měla jen armáda.

Když Lovelace neuspěl u republikánské vlády, pokoušel se lobbovat demokratického prezidenta Johna F. Kennedyho. Vysloužil si však jen stručnou poznámku od Kennedyho zástupce, viceprezidenta Lyndona B. Johnsona: „Zastavme to. Teď hned.“

První americká kosmonautka Sally Rideová se tak do kosmu dostala až v roce 1983, dvacet let po ruské konkurentce Valentině Těreškovové. Uvádí to časopis Advances in Physiology Education, který publikoval rozsáhlý článek o americkém kosmickém projektu z konce 50. let, do nějž byly zapojeny ženy.