„Abychom se nedostali do situace, kdy některou Američanku nemůžete ani pustit první do dveří, aby vás neobvinila,“ varuje na jedné straně Václav Baloun z Prahy. Zároveň ale podotýká: „Kde si z Ameriky musíme vzít příklad, je etika. Profesor na universitě nebo šéf ve firmě jsou vůči studentce nebo zaměstnankyni v mocenském postavení. Nesmí tedy své studentky nebo podřízené zvát na rande atd. nebo jinak nepřímo či přímo vydírat,“ píše Baloun v diskusi.

ČTĚTE TAKÉ: Sexuální obtěžování na českých vysokých školách zažila polovina studentů

 „Je smutné, že se tohle děje zrovna na akademické půdě. Student je tady v nižším postavení, chce hlavně udělat zkoušky a proto raději mlčí, aby měl klid,“ přitakává Martina Štěpánková z Březnice. Sama dokončila vysokou školu letos ve svých 37 letech. „Od svých 18 let pracuji, takže mohu říct, že mám docela dlouhou praxi,“ říká o sobě. „S odstupem času mě mrzí, že jsem se někdy měla zachovat jinak. Ale v té chvíli chce mít již student po zkoušce a proto ledacos ‚překousne‘,“ dodává Štěpánková.

Studenti si asymetrické postavení uvědomují, samo o sobě jim nevadí

Také podle dílčích závěrů průzkumu UK je klíčovým rysem situací, v nichž k obtěžování dochází, zneužívání moci, která je mezi vyučujícími a studujícími rozdělena nerovnoměrně. „Studující si asymetrii uvědomují a do značné míry ji chtějí zachovat. Je sice pravda, že pro ně ideálním učitelem je takový člověk, který v nich dokáže vzbudit dojem kolegiálního přístupu, ale vždy v mezích odbornosti a odlišného institucionálního postavení. Dojde-li k překročení těchto mezí, mohou vzniknout nepříjemné pocity související s tím, že situace je nově definována a další interakce se již nemohou řídit formálními i neformálními pravidly, které regulovaly učitelsko-studentský vztah,“ říká spoluautorka průzkumu Irena Smetáčková.

Kdo koho nejčastěji obtěžuje

Diskutující čtenáři se mimochodem často stavěli kriticky k předpokladu, že obtěžujícími jsou převážně muži a obtěžovanými ženy. Potvrzují to ale i studenti dotazovaní v průzkumu UK. Podle nich nejčastěji sexuálně obtěžují muži (91 %) a obtěžované jsou nejčastěji ženy (92 %), což je v souladu s předchozími výzkumy. Nejrizikovějším místem z hlediska sexuálního obtěžování jsou podle nich konzultace (55 %) a akce mimoškolní povahy (39 %).

Stejného názoru je i projektová manažerka Gender Studies Kristýna Ciprová. Také podle ní sice může docházet rovněž k sexuálnímu obtěžování mužů ženami a obtěžování osob stejného pohlaví, ve většině případů se ale jedná o sexuální obtěžování žen ze strany mužů.

„Toto chování lze primárně chápat jako důsledek genderové kultury společnosti, která ženám připisuje submisivní a mužům naopak dominantní společenskou roli,“ říká Ciprová. Sexuální obtěžování tak podle ní nelze  chápat jako ojedinělý čin, který je motivovaný sexuální touhou, ale spíše jako projev patriarchálního systému, ve kterém iniciátor sexuálního obtěžování uplatňuje svoji moc.