Z kmenových buněk je možné vyvinout jakoukoli tkáň v těle, od kůže po mozek. Proto jsou považovány za "zázračný lék" zítřka, s nímž by bylo možné zvládnout cukrovku, následky infarktu i Parkinsonovu či Alzheimerovu nemoc.

Jejich získávání z lidských embryí ale naráží na etické námitky a administrativa minulého amerického prezidenta George W. Bush kupříkladu kvůli tomu výzkum kmenových buněk nepovolovala.

Vědci se proto snaží upravit normální buňky tak, aby se chovaly jako kmenové. Za tím účelem jsou do buněk vkládány nové geny nebo určité bílkoviny. Výsledné výtvory jsou pak známy jako indukované pluripotentní kmenové (IPK) buňky. Poprvé je vytvořili v roce 2007 Američané s Japonci. Proces ale trval týdny a výzkumníci vyrobili v průměru jednu buňku z deseti tisíc upravených.

Tým z výzkumného ústavu Scripps od té doby přišel se sloučeninami, s kterými poměr vylepšil. Až nyní ale přišel na to, že thizovivin, molekula podílející se na životaschopnosti buňky, ho ještě dvěstěkrát znásobí. Proces výroby buňky navíc trvá dva týdny oproti dřívějšímu měsíci.