Propadlík neboli repetent může být samozřejmě oživením pro celý třídní kolektiv. Jeden z nejznámějších českých zástupců této specifické vzdělávací skupiny, propadlík Janeba z povídky Šimka a Grossmanna „Jak jsem se učil kouřit“, se například mladším spolužákům spolehlivě postaral o doživotní nikotinovou abstinenci.

Čechů i Němců propadá stále méně

Teď to ale vypadá, že hledat další vzory pro podobné literární pokusy bude čím dál složitější. Němečtí učitelé nechali ještě před devíti lety propadnout v průměru 2,8 procenta svých svěřenců, nyní jich je jen 2,6 procenta. České školy jsou před německými o kus vpředu.

Ve školním roce 2004/2005 chodilo v Česku na základní školu celkem 924 tisíc dětí. Z toho ročník opakovalo přes 10 600 žáků, tedy 1,15 procent. Ve školním roce 2007/2008 navštěvovalo základní školu bez mála 845 tisíc dětí, z nichž 7200 žáků ročník opakovalo, což činí 0,85 procent.

Podíl na tom má nepochybně i současná právní úprava, podle níž může dítě na základní škole opakovat jen jednou na prvním a podruhé na druhém stupni. Ještě v roce 2004 podle starého zákona mohl žák propadnout několikrát.

Skandinávci už propadání zrušili

Na celém světě se vedou diskuse o tom do jaké míry je institut propadání vůbec smysluplný. Ve skandinávských zemích už dokonce opakování ročníku zrušili a zaměřují se naopak na to, aby objevili, proč dítěti ten který předmět nejde.

Zbytek Evropy zatím jasno nemá. V Německu zpracovala před několika lety společnost pro výzkum veřejného mínění Forsa anketu, ve které se ptala obyvatel, zda jim propadání žáků připadá smysluplné. Dvě třetiny oslovených odpovědělo kladně. Nejčastěji k této metodě sahají učitelé v Bavorsku, kde muselo dvakrát absolvovat jednu třídu 3,6 procenta dětí. Nejméně často v BádenskuWürttembersku, kde opakovalo 1,7 procenta školáků.

Rakušané: Jednou pro, jednou proti

Ve dvou výzkumech, které nedávno následovaly krátce po sobě v Rakousku, vyšly naprosto opačné výsledky. Zatímco nyní se polovina Rakušanů postavila za možnost opakovat ročník, před dvěma měsíci by propadnutí téměř stejný podíl obyvatel alpské republiky zrušil, informovala ČTK.

Na konci září se na opakování třídy ptal Rakušanů institut Focus. Jen čtvrtina z dotázaných by propadání ve školách odbourala. Proti se postavila polovina oslovených. Zbytek se nevyjádřil.

O dva měsíce dřív stejnou věc zjišťoval průzkum OGM. Výsledky ukázaly pravý opak. Propadání by tehdy zrušilo 53 procent Rakušanů, 43 procent by ho zachovalo.

Země před dvěma lety odstartovala školskou reformu, která zavedla pro děti od 10 do 14 let jednotné vzdělávaní. Dříve totiž rakouští školáci měli stejnou výuku jen do čtvrté třídy základních škol. Na druhém stupni se lišila podle typu školy.