Na výzkumu souvislostí pradávné katastrofy, která se odehrála 20 miliónů let před tím, než ovládli Zemi dinosauři, se podíleli odborníci z univerzit v Británii, USA a Nizozemsku. Jejich teorie se zakládá na zjištění, že se zkamenělé zbytky pra-houby dochovaly po celém světě. Podle nové teorie byl po pradávné katastrofě zničen lesní porost po celém světě a na mrtvých stromech se rozšířily právě houbovité organismy.

Vědci předpokládají, že katastrofě padlo za oběť 96 procent mořských organismů a 70 procent pozemských. Dříve se však předpokládalo, že pozemská flóra mohla pohromu přečkat bez větší újmy, nebo se z ní na pradávném superkontinentu Pangea rychle vzpamatovat.

Kyselé deště a zničení ozonové vrstvy

Z analýz fosilií se totiž ukázalo, že po katastrofě raketově vzrostla přítomnost hub, tedy jejich množství. Znamená to, že měly mnohem více příležitosti růst a nejlépe se jim daří na rozkládajících se, mrtvých dřevinách. Prudký nárůst odpovídá globálnímu zničení lesního porostu. Ostatně díky takovým pohromám se vytvářely zásoby ropy a zemního plynu, které dnes využíváme.

„Z našeho výzkumu plyne, že živočišné i rostlinné druhy doplatily na následky této katastrofy. Ironicky řečeno, ty nejhorší podmínky pro život zvířat a rostlin byly tím nejlepším pro růst hub,“ řekl jeden ze spoluautorů studie profesor Mark Sephton z londýnské Imperial College.

Během pohromy, která mohla být vyvolána supervulkanickou činností, se z ohromných výronů lávy uvolňovaly toxické plyny. To mělo dvojí efekt: kyselé deště a likvidaci ozonové vrstvy. Následkem byl poměrně rychlý konec lesů, jejichž rozkládající se zbytky vytvořily ráj pro houby.