„V první polovině letošního roku očekáváme vydání odborného stanoviska Národním památkovým ústavem. Podle něj bude následně definováno zadání architektonické soutěže, ze které vzejde návrh na rekonstrukci objektu,“ informoval tiskový mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

„S Národním památkovým ústavem jsme jednali v prosinci minulého roku v Praze. Vypadá to, že nám doporučí zachovat v co největší míře původní kovovou konstrukci Velkého kina s tím, že zároveň vznikne zcela nová konstrukce, jež umožní objekt modernizovat a následně využívat víceúčelově. S památkáři jsme zajedno v tom, že bude zachovaná ‚krabice od bot‘, tedy původní vzhled budovy,“ řekl primátor Miroslav Adámek.

Budoucnost Velkého kina řeší odborná skupina. Kromě památkářů a zástupců radnice jsou v ní architekti, například uznávaný Josef Pleskot, statici, inženýři i představitelé Zlínského filmového festivalu, který bude po otevření objektu opět jedním z jeho hlavních uživatelů.

Přestože o osudu Velkého kina se stále vedou debaty, město jako majitel objektu již definuje jeho další využití. „Musí být multifunkční a vzhledem k nutnosti zachování sálu v co největším objemu přitom neočekáváme, že bude ekonomicky soběstačné. Jeho hodnoty jsou jinde. Je však nutné Velké kino organizačně propojit s Kongresovým centrem, které má v budoucnu velký ekonomický potenciál. Budeme se snažit jej využívat v maximální možné míře a prostor Velkého kina nám k tomu pomůže,“ sdělil náměstek primátora Jiří Korec, který je jedním z členů odborného kolokvia. Výsledkem by podle něj mohlo být společné neztrátové hospodaření těchto dvou dominantních objektů.

Velké kino postavila v roce 1932 firma Baťa podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury. Původní kapacita hlediště dosahovala až 2 270 míst. Přesto, že byla postupně snížena na nynějších 1010 sedadel, jde stále o největší kino s celoročním provozem v České republice.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.