Úplně poprvé si neslyšící mohou službu vyzkoušet v úterý 22. září od 13 hodin v rámci aktivit Týdne pro sluchově postižené ve Zlínském kraji. Ačkoli moderní média poskytují netušené možnosti, živé slovo a zprostředkující gesto však nadále zůstává preferovaným způsobem interpretace památek, proto budou v tento den pro neslyšící uspořádány i komentované prohlídky, a to ve 14 hodin za účasti tlumočníků do znakového jazyka.

Hlavním impulsem pro vytvoření nové služby – HORTUS INAUDITUS – Zahrada neslýchaná, byla skutečnost, že pro neslyšící je čeština v podstatě cizí řečí, jejich primárním jazykem je totiž znaková řeč. Jen zdánlivě tedy platí, že neslyšícím stačí pro kvalitní poznávání památek psaný text.

Základem nově vytvořeného průvodce Květnou zahradou pro neslyšící jsou videonahrávky ve znakovém jazyce vložené do tabletu. Tento si mohou neslyšící zapůjčit v návštěvnickém centru Květné zahrady. Pohyb po zahradě jim usnadní interaktivní mapa s označením míst, pro které je vytvořen výklad. Kromě videonahrávek jsou připojeny také texty, fotografie zprostředkovávající například informace o historické podobě částí zahrady či její nedávné obnově. Nechybí ani populární komiks a slovníček pojmů.

Květná zahrada v Kroměříži patří k nejvýznamnějším zahradním dílům nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku, a je v podstatě jedinou svého druhu v Evropě.

Myšlenka na založení Květné zahrady vzešla od biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkorna poté, co se mu dostala do rukou kniha o zahradách ve Versailles. Ty ho natolik nadchly, že se rozhodl podobně krásné zahrady založit také na biskupských državách v Kroměříži. Projekt svěřil císařskému architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi, realizace pak proběhla v letech 1665–1675.

V následujících staletích však prošla zahrada různými úpravami, sloužila po určitou dobu také jako zázemí pro zámek a na původně květinových záhonech se pěstovala zelenina a ovocné stromy. Paradoxně, právě díky tomu se dochovala, protože nebylo změněno její původní základní rozložení. A díky dobové dokumentaci jsou také poměrně dobře známy i všechny rostliny, které v původním Libosadu byly.

Karel z Lichtensteinu-Castelkorna pozval rytce Justuse van den Nypoota, který hotovou zahradu zvěčnil. Vzniklé grafiky pak biskup rozdával návštěvám jako dárek. Díky tomu je velmi dobře známé, jak zahrada vypadala, což bylo pro její obnovu, která nedávno proběhla, velmi důležité. V roce 1998 byl celý areál Arcibiskupského zámku a zahrad díky své jedinečnosti zapsán na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.