Jak byste charakterizoval vaši právě probíhající výstavu v Domě kultury v Kroměříži a co pro vás kolekce Popeláři znamená?

Výstava v Domě kultury v Kroměříži je první samostatnou výstavou série Popeláři, která se zatím jen útržkovitě objevila na některých společných výstavách, kterých jsem se účastnil, a už tím je pro mě velmi důležitá. Je to takové moje uzavření několikaleté práce. Ve foyer kroměřížského domu kultury visí kolekce jedenasedmdesát fotografií z této mojí série a jde tedy o celkem slušný průřez dokumentem, nad kterým jsem strávil zhruba deset let.

Máte raději černobílou fotografii?

Nedá se jednoznačně říct, jestli mám raději černobílou fotografii než barevnou. Mám ve svém portfoliu i barevnou abstraktní sérii Názděnky. Každopádně u dokumentárních nebo reportážních snímků, preferuju černobílou, protože mám pocit, že lidské oko se lépe soustředí na děj, když ho „neruší“ barvy.

Kolik výstav máte za sebou a co máte v plánu pro příští období?

Vystavoval jsem už několikrát, většinou na společných výstavách skupin a klubů, ve kterých působím. Mám za sebou ale i pár samostatných výstav, na kterých se objevily moje fotografie z prostředí venkova a jednu samostatnou výstavu mojí série Názděnky.

V tomto a příštím roce bych se rád soustředil na další výstavy popelářské série. V létě se fotografie z Domu kultury v Kroměříži přesunou do Galerie Julius III. v prostorech Podkrušnohorského technického muzea v Mostě, na podzim pak půjdou do Znojma. Mám ale rozjednané další prostory v Brně, Olomouci a v Praze

Kdy jste začal fotit a vystavovat?

Můj táta vždycky hodně fotil, a tak jsem se s fotografií setkával od malička. Sám jsem aktivně fotit začal asi před patnácti lety a několik mých fotografií bylo poprvé vystaveno v roce 2005 v Ostravě.

Po rodné Praze se vám, domestikovaném už pár let v Kroměříži, nestýská?

V Kroměříži opravdu jen pár let, ale na Kroměřížsku žiju už od roku 2002 a po Praze se mi pořád ještě nestýská. Spíš jen po některých místech a lidech. Praha je hodně krásné a bohaté město, které nejde projít za den, a doopravdy ji nepoznáte ani za rok života v ní, ale žít trvale už bych v ní nechtěl. Tady je mi mnohem líp.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.