Jak jste v současné době vytížena v Divadelním spolku Kroměříž?

U nás ochotníků je to tak, že se ochotně zapojujeme do nejrůznějších aktivit spojených s činností spolku. Takže i já přikládám své ruce k dílu při realizaci divadelního festivalu a předplatného, které každoročně pořádáme. Moc mě těší, že se naši diváci naučili chodit i na taneční Čaje o páté, nedělní Deskové hry, letní Divadlení a další akce. Kdybych rozdávala divadelní vizitku, mohla bych si pod své jméno napsat - nápověda, šatnářka, barmanka, uvaděčka, herečka, režisérka, technik... 

V současné době však musí všechny tyto aktivity počkat na dokončení rekonstrukce Klubu Starý pivovar, který je našim divadelním domovem.

Pokud vím, tak s hrou Na útěku hodně cestujete?

Ano, a děkuji za to. Je to krásná herecká příležitost pro dvě herečky. A já si ji s mojí hereckou kolegyní Katkou Nakládalovou náležitě užívám. Od září 2016, kdy byla premiéra, jsme měli téměř třicet repríz a doufám, že „budeme utíkat“ ještě hodně dlouho.

Jak se vede Hurvínkovi, což je představení, které jste režírovala?

Pohádky jsou vždy vděčným tématem. A tato naše poslední si vede skvěle. Sešla se bezva parta, se kterou je radost pracovat. Tohle pohádkové dítě je již moje třetí, které jsem vypustila do světa, ale pořád s ním jezdím jako zvukař a osvětlovač. To víte, nejsou lidi... Herci z této pohádky by určitě dodali: Chce si nás ohlídat. Ale to není pravda. Vždyť mívám před představením větší trému než oni...

V čem se objevíte v nové sezóně, už víte? Chystá se na podzim další premiéra?

Ano, s novou divadelní sezónou se chystá i nová premiéra, ve které mě mohou diváci vidět, ale víc zatím prozrazovat nebudu. 

Vedle toho se objevujete po boku zpívajícího herce Jiřího Bartoně, a to nejen jako moderátorka, ale i jako spoluhráčka. Jak tuto spolupráci hodnotíte a jaké to je vystupovat s profesionálem?

Této možnosti si velice vážím a děkuji za ni. Moderování je pro mě zase něco jiného, nového a určitě obohacujícího. A spolupracovat s Jirkou Bartoněm je velká radost! Je to sympatický a usměvavý pohodář, ohromně skromný a pracovitý člověk plný nápadů. To víte, že jsem měla na začátku strach, jestli vše zvládnu, ale stačilo pár minut, abychom zjistili, že jsme vyladěni „na stejnou vlnovou délku“ a ta největší tréma byla pryč. A pak už to šlo samo. Moc se těším na další pokračování naší spolupráce.

Vy jste nikdy netoužila stát se profesionální herečkou?

Ale to víte, že toužila. Drželo mě to od druhé třídy základní školy, kdy jsme na lístečky psali, čím bychom chtěli být. Takže jsem se doma vykrucovala před zrcadlem, zpívala do vařechy a hrála rodině pohádky. Následoval dramatický a recitační kroužek a první vystoupení. Po maturitě jsem zkoušela přijímačky na uměleckou školu. Tam mě nevzali, ale láska k divadlu mi zůstala pořád. A když jsem zjistila, že v Kroměříži existuje parta stejných „bláznů“ a nadšenců jako já, v roce 1995 jsem se k nim přidala a jsem s nimi v divadle dodnes.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.