Július Satinský se narodil se 20. srpna 1941 v Bratislavě, kde prakticky prožil celý svůj život. Jeho otec byl kavárníkem a pro umělecké zaměření svého syna měl pochopení. Faktem je, že herecké sklony a touha předvádět se a bavit tím okolí se u něj projevovaly už v chlapeckém věku. Bylo mu šestnáct, když vyhrál recitační soutěž Hviezdoslavův Kubín.

I když vystudoval pedagogiku na střední pedagogické škole, kantorem se nikdy nestal. Táhlo ho to k divadlu a herectví, ale pokoušel se marně. Přesto se na Vysokou školu múzických umění nakonec dostal, ovšem ne na obor herectví, nýbrž na obor dramaturgie.

Školu studoval v letech 1962 – 1966, ale jako dramaturg působil už od roku 1964 v Československé televizi v Bratislavě. To už se ale dávno znal s Milanem Lasicou, s nímž od roku 1959 vystupovali jako komická dvojice v autorských pořadech v Tatra revue, poté v Divadelnom štúdiu (dnešní Divadlo na korze).

Komplikace přišly po roce 1968, kdy v období normalizace prošel tandem na Slovensku mnoha zákazy. Dva roky působil v divadle Večerní Brno, teprve potom se mohl vrátit na Slovensko, kde se oba herci stali nejdříve členy souboru operety a poté činohry Nové scény v Bratislavě.

Později "zdomácněli" v bratislavském Štúdiu S, jehož název se v průběhu let malinko pozměnil na Štúdio S + L. Snad nejpopulárnější byl kabaretní program Ktosi je za dverami, ve kterém vystupoval společně s Milanem Lasicou. Spolu tu glosovali aktuální témata.

Július Satinský byl ale nejen tvořivou osobností, ale také univerzálním hercem. Svůj talent rozvinul nejen jako spoluautor či autor velkého množství scének, dialogů či celovečerních programů, ale rovněž v řadě zábavných televizních pořadů.

Co se týče českého filmu, tady si prvně zahrál se svým parťákem v dětském filmu Nekonečná - nevystupovat (1978), poté následovaly filmy Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979), Buldoci a třešně (1981), Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982) a Tři veteráni (1983).

Obrovskou popularitu přinesla Satinskému postava svéhlavého lékaře Alberta Horáka v komedii S tebou mě baví svět (1982). Ale do jeho filmografie patří také filmy jako Prodavač humoru (1984), nebo Vesničko má středisková (1985). Objevil se i v seriálech Křeček v noční košili (1987) a Chobotnice z II. patra (1988). Posledním filmem, v němž si Satinský zahrál, byl snímek Kruté radosti (2002).

Přibližně od roku 1990 se Satinský věnoval tvorbě pro děti i publicistice pro dospělé publikum. V několika slovenských časopisech a novinách měl svoje pravidelné rubriky. Prosadil se jako autor fejetonů, glos a komentářů, které později vyšly v několika knihách.

Július Satinský zemřel 29. prosince 2002 v Bratislavě ve věku 61 let. Ve svém životě byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou byla tanečnice Olga Lajdová, která ale po dvaceti letech manželství tragicky zahynula. V roce 1985 se oženil s lékařkou Vierou, s níž má dvě děti - dceru Lucii a syna Jána. Druhé manželství vydrželo herci sedmnáct let, až do jeho předčasné smrti, kterou způsobila rakovina.

Profesní i soukromé peripetie poloviny dvojice Lasica - Satinský přináší i kniha Hvězdy odvedle, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.