Býváme hrdí na to, jaká velmoc Česká republika v počtu hradů a zámků bezesporu je. Stovky zpřístupněných památek v muzejních expozicích ukazují život a zvyky jejich původních obyvatel, lákají každoročně milióny návštěvníků, tuzemských i zahraničních.

Pro mnohé může být překvapující zjištění, že rozhodně nejsme v našem středoevropském prostoru jedinou zemí, které je tak bohatá na němé svědky dávných časů. V nejbližším okolí u našich sousedů můžete nalézt a navštívit tisíce hradů, zřícenin, tvrzí i zámků. Někdy jejich hustota je tak velká, až vyráží dech.

Příkladem může být i Dolní Slezsko, polské vojvodství mající velmi dlouhou hranici s Českou republikou. Stačí vyjet několik kilometrů do vnitrozemí a můžete obdivovat více než 2000 památek. Je nutno však počítat s tím, že jejich prezentace je trochu odlišná od naší, většina z nich je také v soukromém vlastnictví.

Jedním z nejrozsáhlejších objektů je goticko-renesanční hrad Grodziec (německy Gröditzburg, česky Hradec), nacházející se asi 50 kilometrů od českých hranic mezi městy Boleslavec a Legnica.

První zmínka o osadě pochází z roku 1155, je uváděna v bule papeže Hadriana IV.. Prvním majitelem panství byl kníže Boleslav I. Vysoký, který začal s výstavbou obranného hradiště v roce 1159. Sídlo prošlo sedmi významnými stavebními přeměnami. Současná rozloha kopíruje stav ze 16. a 17. století, kdy byla vybudována poslední část opevnění. Je úctyhodná, téměř 4 hektary.

Původní dřevěná obranná tvrz byla k tomuto poslání předurčena díky své poloze. Tím spíše, že v minulosti čedičový kopec nebyl zalesněn (na rozdíl ode dneška) a poskytoval skvělý rozhled.

Přesto hrad dobyli, poničili a vypálili husité. Proto legnický kníže Frederick I., majitel panství, v roce 1474 začal výstavbu kamenného hradu s mnoha obrannými prvky (věžemi, hradbami, bastiony). Stavbu budoval 15 let, dalších 20 let pokračoval jeho syn. Ani tato opatření nezajistila hradu nedobytnost.

Během třicetileté války v roce 1633 podlehl útoku Valdštejnovi armády. Přispěla k tomu i zrada Mety, milenky velitele posádky hradu; v noci spustila z hradeb žebříky a pomohla nepříteli. Celá posádka byla pobita, velitel, když pochopil Metinu zradu, skočil z věže; Metu mučili, aby vyzradila, kde je ukryt poklad legnických knížat. Vyzradila a byla svržena z věže. Dodnes se jí říká Věž zrady. Hrad byl pobořen a vypálen.

Za dalších 9 let hrad dobyla i švédská vojska. V roce 1800 předposledními úpravami byla část hradu zpřístupněna veřejnosti a stala se tak prvním muzejním šlechtickým objektem v Evropě.

Seznam majitelů je velmi dlouhý, posledními byli německý průmyslník Willibald von Dirksen a jeho syn. Grodziec vlastnili v letech 1899 - 1945; přestavěli ho v romantickém historizujícím stylu architekta Bodo Ebhardta (zámek Czocha). V této podobě si lze Grodziec prohlédnout i dnes. Otevřeno je celoročně každý den.   

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.