Historik, bývalý ředitel žitavských muzeí, Volker Dudeck zakoupil od církve za jednu marku kostel svatého Kříže. Nádherný gotický kostel ze 14. století měl být součástí žitavských muzeí. 

Po nalezení postního plátna, které bylo uloženo v depozitáři jako nepoužitelný předmět, a restauraci ve Švýcarsku, se jeho instalací namísto oltáře, stal kostel exkluzívním muzeem. Postní plátno je Žitavskou biblí a jeho tvůrci v roce 1472 byli františkáni. Udivili devadesáti obrazy z bible na plátně šest krát osm metrů. V muzeu existovalo o sto let mladší plátno s výjevem ukřižovaného Krista. Obě tato plátna se stala základem pro vytvoření poutní cesty. Začátek stanovili právě v žitavském muzeu.

Další zastavení situovali tvůrci poutní cesty na území Německa do dvou významných klášterů, Marienthal je poblíž českých i polských hranic, klášter Marienstern se nachází nedaleko Budyšína. Třetí klášter a kostel se nachází na Oybíně.

Raritou mezi venkovskými kostely je chrám v Cunewalde, svým počtem 2624 míst k sezení je největším venkovským kostelem v Německu. Mezi zastaveními na území Německa nebylo možné vynechat chrámy v Budyšíně a Zhořelci. Zajímavým je i chrám v Kamenci. Herrnhut je sídlem Moravských bratří, který byl zařazen do poutní cesty pro svůj hřbitov, modlitebnu a muzeum.

Z Liberckého kraje autoři zařadili zastavení v Hejnicích, kde kostel Navštívení Panny Marie je po staletí poutním místem. Jablonné v Podještědí nabízí poutníkům hrobku sv. Zdislavi, nádhernou baziliku minor sv. Vavřince a sv. Zdislavi. Se Zdislavou má spojitost i českodubská komenda, kde údajně působila.

Neobvyklé je zařazení vynikající stavby rumburské Lorety a barokního komplexu Horní Police s kostelem Panny Marie, stejně jako broumovského kláštera. Ten je však známý v Evropě svým plátnem s otiskem zmučeného těla Ježíše Krista. Plátno je mezi věřícími uctívaným artefaktem, přestože není původní, ale je zdařilým padělkem pravděpodobně ze 16. století. Posledním zastavením na našem území je kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti s ostatky Albrechta z Valdštejna.

Svými poklady sakrálních staveb se může pochlubit nejen Jelenia Góra, která se stala po roce 1524 významným protestantským centrem a svými kostely láká četné turisty. Poutní místo Jawor zdobí několik kostelů, ale nejzajímavější je klášter s muzeem sakrální architektury. Obdivuhodná stavba v Karpaczi má základy ve 13. století - a navíc byla postavena norskými věřícími. Ani poslední zastavení  v polském Krzeszowě nelze vynechat.

Nedaleko českých hranic v městečku Schirgiswalde se výstavy betlémů konají pravidelně v každém lichém roce. V Herrnhutu mají krásný betlém z vlasů, který vystavují v tamějším muzeu. Německé kostely stejně jako polské jsou o svátcích otevřeny, a tak návštěva vánočních trhů a některého zastavení poutní cesty Via Sacra může být nevšedním zážitkem.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.