Mezi skvosty měst a zároveň reprezentační objekty, i když v cestovním ruchu málokdy zařazovanými, patří místa posledního odpočinku. Hřbitovy dávají na vědomí, jak si daná oblast váží svých předků a jak zachovává jejich památku.  

Navštívit hřbitovy Lužice v sousedním Sasku může být právě v době Dušiček, kdy se v Německu slaví den reformace a svátek Všech svatých, který je dnem klidu v některých spolkových zemích, neobvyklým zážitkem a setkáním i s českou historií.

Žitavský hřbitov lze při jízdě vlakem z Liberce spatřit po levé straně kolejí před příjezdem na nádraží. Zaujme na něm několik řad pamětních desek se jmény vojáků, padlých na frontě v Rusku během druhé světové války.

V Herrnhutu, jen kousek od Žitavy, posvátné místo založili Moravští bratři. Jejich hroby jsou zdobeny jen betonovou deskou metr krát metr. Hrob číslo 1 patří zakladateli Christianovi Davidovi z Nového Jičína.

Neméně zajímavým je horský hřbitov na hradě Ojbínu v Žitavských horách. Nádhernou barokní hrobku postavili šlechtici Kanitz-Kyaw na hřbitově v Heinewalde roku 1715.

Nejčastěji navštěvovaným hřbitovem v Horní Lužici a centru Lužických Srbů je místo posledního odpočinku významných mužů tohoto statečného národa. Na nejvyšším místě města Budyšína (Bautzenu) se nachází hrad Ortenburg, kde v ruinách gotického chrámu sv. Mikuláše spočívá slovanská historie, dnes už jen asi šedesátitisícové populace Lužických Srbů.

Oázou klidu v padesátitisícovém městě je Nikolaifriedhof – hřbitov sv. Mikuláše vedle městské věže a zbytků hradeb. Kostelu sv. Petra v roce 1407 poskytl měšťan von Unaw své pozemky za účelem vybudování chrámu, místa odpočinku nedaleko kostela sv. Mikuláše. Chrám v roce 1634 zničili Švédové a od té doby jeho ruiny tvoří romantické místo odpočinku významným osobám města, ponejvíce Lužických Srbů.

Věž svatého Mikuláše byla postavena jako součást opevnění města a její pozoruhodností je portrét Petra Prischwitze, který v roce 1429 chtěl otevřít brány husitskému vojsku, které město obléhalo. Záměr se nepodařil a zrádce byl popraven. Malý domek vedle hřbitova sloužil též jako izolace pro nemocné morem.

Kostel sv. Mikuláše byl od svých počátků v 15. století využíván především Lužickými Srby a jeho historie je stejně pohnutá jako osudy tohoto slovanského národa.   Lužičtí Srbové do jeho ruin chodí uctívat své velikány, z nichž zde jsou pochováni:   Michał Hórnik , Georg Wuschanski , Filip Rězak a Jan Bulank, kteří se zasloužili o kulturu národa. Jejich osudy jsou těsně spjaty i s osudy našeho národa. Hřbitov je součástí turistické prohlídky města.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.