V roce 1723 kurfiřt August Silný Moritzburg přestavěl pod vedením svého dvorního architekta M. D. Pöppelmanna, autora mnoha ojedinělých staveb (drážďanský Zwinger). Uprostřed malebné krajiny nedaleko Drážďan vzniklo místo pro velkolepé oslavy saské šlechty, lovecké kratochvíle. Místo, které dodnes dokládá, jaká byla kultura bydlení, ale zejména jak se kurfiřt a jeho přátelé uměli bavit a slavit.   

Moritzburg u nás proslavila pohádka Tři oříšky pro Popelku natočená v roce 1973. Těžko bychom napříč generacemi hledali diváka, který by dnes již kultovní pohádku o smělé Popelce a jejím princi v podání mladičké Libušky Šafránkové a Pavla Trávníčka, neznal. A právě Moritzburg byl pohádkovým sídlem prince. I když v pohádce samé účinkoval zámek pouze jako krásná kulisa. Na režiséra V. Vorlíčka interiéry působily tmavým dojmem, a tak se slavný ples zde nenatáčel.

Nicméně Popelka přivádí na zámek stovky turistů právě z Čech, a to dokonce celoročně. S nástupem zimy se na zámku konají výstavy o této kultovní pohádce; barokní skvost se již několik sezon proměňuje v zámek pohádkový. Expozice o slavné česko-německé filmové pohádce se již stala pevnou součástí zámecké historie; letošní trvá do konce února.

V letní sezóně Moritzburg nabízí řadu dalších pokladů, např. jednu z nejvýznamnějších sbírek loveckých trofejí v Evropě. Ohromující je i největší sbírka malovaných tapet ze zlacené kůže, pozornost si zaslouží i rozsáhlé sbírky porcelánu.

Dalším unikátem je Péřová komnata, vyznamenaná Evropskou cenou za zachování kulturního dědictví. Mistrovské dílo složené ze dvou miliónů barevných ptačích peříček. Zámeckému pánovi sloužila jako velkolepý audienční sál.

Mnoho návštěvníků  po prohlídce zámku a procházce jeho nejbližšího okolí již odjíždí. Někteří přehlédnou i vyzutý Popelčin střevíček, který ztratila při útěku po schodech zámku. Je hodně „předimenzovaný“ (v pohádce má Popelka nožku velmi malinkou), ale i tak jej mnoho turistů míjí.

Již jen zlomek turistů se vydává k Bažantímu zámečku (Fasenschlösschen), ke kterému ze zámku dojdete za necelou hodinku pěšky či se můžete svézt kočárem taženým koňmi. Zde již češtinu téměř neuslyšíte, ani ve vrcholné sezóně.

Budete-li dostatečně pozorní, v lesní oboře zahlédnete mnoho srnčí a jelení zvěře; není příliš plachá. Na saské zahradní architekty zde ještě čeká spousta práce, dlouhé vodní kanály, fontány a sousoší na svou renovaci teprve čekají.

Do zámečku se dostanete pouze v letní sezóně, s průvodcem. Jeho vnitřní vybavení v čínském stylu je jedinečné v celém Sasku. Unikátní jsou také vzácné slaměné tapety. Každou návštěvní sezónu doprovází i tematická výstava, například loňská byla věnována fantastickým figurkám z ptačího peří.    

Dojdete-li až k zámečku, nepřehlédněte také malý přístav a molo s majákem, jediným v Sasku. V tomto místě se šlechta bavila imitováním skutečných lodních bitev, pod vedením kurfiřtových generálů.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.