Historie perníku je neméně dlouhá a významná jako dějiny chleba. Nejstarší „medové koláče“ byly dokonce nalezeny ve 4000 let staré egyptské hrobce.  

Po staletí byl perník každodenním pokrmem, kaše z medu a mouky se nechala pomalu kvasit, pak se upekla. Říkávalo se, že správné těsto se má zadělat, když se perníkáři narodí dcera, a zpracovat, až se vdává.

Původní receptura sestávala z medu, mouky a pepře; právě on dal vzniknout názvu perník, původně peprník. V němčině perník = „pepřový koláč“ (Pfefferkuchen). Například brémský medový koláč byl tak opepřený, že by byl pro nás asi nepoživatelný. A zejména byl nabízen v hospodách, kde výrazně pomáhal zvyšovat konzumaci alkoholu.

Čeští perníkáři používali k přípravě těsta i množství koření a bylin, které dodávaly perníku jedinečnou chuť.  A protože i Pulsnitz  byl téměř až do poloviny 17. století součástí českého království (císař Karel IV. mu udělil městská práva v roce 1375), místní perníčky se velmi podobají těm českým.

V roce 1558 obdržel první pekař z pulsnitzského panství právo péci perník, tím byl položen základní kámen perníkářské tradice v tomto městě. Ještě dnes zde oblíbenou sladkost vyrábí osm tradičních perníkářů a jedna větší dílna.

Pulsnitz je jediným místem v Německu, kde se perník vyrábí celoročně. A právě tato tradice také dala vzniknout voňavému muzeu, kde se dozvíte vše o historii perníku i jeho výrobě od středověku až po dnešek. A jako prémii si v malé dílně můžete vyrobit a ozdobit perníček vlastní a odvézt si ho jako suvenýr.  

V zajímavé expozici také například zjistíte, kolik druhů koření se do místního perníku přidává, jak se měnily obaly perníčků, jaký je rozdíl mezi výrobou domácí a průmyslovou a mnoho dalších zajímavostí.

Nechybějí samozřejmě ani perníkové chaloupky. Pohádka o chaloupce a čarodějnici nemá jen výchovné poslání nabádající děti, aby se nepřejídaly, ale podle některých pramenů odkazuje i na dávnou evropskou minulost, kdy chudí lidé trpěli v dobách hladomorů. Zoufale toužili po spánku, aby na krutý hlad zapomněli. Přicházeli za tehdejšími čarodějkami, které jim měly k dlouhému spánku dopomoci. Obohacovaly těsto podobné chlebovému různými druhy koření majícími i narkotické účinky a navozujícími spánek.

Nejmladší saskou perníkovou specialitou nabízenou necelých 100 let jsou dominové kostky. Nejjemnější řezy perníku se střídají s marcipánovou a zavařeninovou náplní, vše je polito tmavou čokoládou.

Tuto dobrotu, i mnoho dalších, si můžete i odvézt, navštívíte-li některou z místních perníkářských firem. Ale Pulsnitz je známé i několika set letou hrnčířskou tradicí a také výrobou modrotiskových tkanin.

Muzeum perníku a také městské infocentrum naleznete na Tržním náměstí. Otevřeno je celoročně, ale vánoční atmosféra je k návštěvě přímo předurčena.  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.