Historicky první volby do Lužickosrbského sejmu se uskuteční 3. listopadu. Podle internetových stránek projektu www.serbski-sejm.de mohou do tohoto sejmu volit všichni občané Spolkové republiky Německo, kteří jsou starší 16 let a kteří se cítí být Lužickými Srby.

Pro hlasování ve volbách tak není podstatné, v jakém rozsahu volič ovládá lužickou srbštinu, ani v jaké spolkové zemi má trvalý pobyt. Předpokládá se však, že většinu hlasujících budou tvořit občané obcí tzv. lužickosrbského sídelního prostoru. Lužickosrbský územní prostor definují zemské zákony Saska a Braniborska, mezi které je Lužice rozdělena. Působnost Lužickosrbského sejmu nemá být vymezena územně, ale jazykově a kulturně.

Do Lužickosrbského sejmu kandidují členové spolků, které se zasazují o práva lužickosrbské národnostní menšiny. Jedná se např. o spolek Pónaschemu e. V., který sdružuje Lužické Srby hovořící zvláštní variantou dolnolužické srbštiny s příměsí němčiny. Dalším zajímavým uskupením je politická strana Lausitzer Alianz, která se zaměřuje na regionální problematiku a má své partnery také v Evropském parlamentu.

Vedle členů dalších regionálních uskupení do Lužickosrbského sněmu kandidují příslušníci politických stran SPD a Die Linke. Působení v novém parlamentu bude prozatím čestnou funkcí. Odměňování takto zvolených zastupitelů totiž není definováno žádným spolkovým ani zemským předpisem. Členové sejmu tak nebudou za svou činnost pobírat žádný plat.

Do sejmu naopak nekandidují členové organizace Domowina, která zastřešuje většinu lužickosrbských organizací v Německu. Podle regionálního deníku Lausitzer Rundschau se předsednictvo Domowiny od projektu Lužickosrbského sejmu distancuje.

Se vznikem Lužickosrbského parlamentu může dojít k omezení vlivu již existujících lužickosrbských organizací. V současné době Domowina působí třeba v jednotlivých okresních školských radách. Může tak do jisté míry ovlivňovat zachování dvojjazyčné výuky. O financování nejrůznějších lužickosrbských projektů pak rozhoduje Nadace lužickosrbského národa.

Se vznikem Lužickosrbského sejmu může dojít k situaci, kdy část úřadů na obecní, okresní či zemské úrovni s Domowinou přestane spolupracovat. Pokud by nedošlo ke koordinaci postupů Domowiny a sejmu, mohlo by dojít k ohrožení zájmů Lužických Srbů. Vznik Lužickosrbského parlamentu navíc nemá oporu v zákonech Spolkové republiky Německo, ani v zemských zákonech Saska a Braniborska. Pokud se nepodaří kompetence voleného sboru ošetřit legislativně, bude Lužickosrbský parlament vnímán pouze jako další lužickosrbský spolek.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.