Návaly na světové výstavě Expo 2015 gradují a ne každý se dostane do „svého“ stánku. Díky tématu výstavy jsou nakonec uspokojeni i ti, kteří oželí interaktivní projekce či ekologické duševno v interiérech a dají přednost kulinářské nabídce 145 účastnických zemí v desítkách restaurací.

Architektura některých pavilonů ohromuje, upozorňuje na souznění přírody s člověkem a na nezbytnost rozšiřování městské zeleně. To vše s cílem zajistit člověku pohodový život a přírodě udržitelné podmínky.

Myslím, že tuto ideu dokonale vystihli tvůrci českého pavilonu. Uvítací exponát ve tvaru jakéhosi autoptáka s tryskající vodou je provokující. Asociace mohou být různé – od hledání rovnováhy mezi přírodním a technickým světem po životně důležité zachování vodních zdrojů. Zmíněnou pohodu pak nastoluje unikátní bazén, ve kterém se v létě brouzdaly děti, a dospělí odpočívali v lehátkách. Ital by určitě zvolal – Grazie, bello arte.

Dají- li se vůbec charakterizovat národní pavilony jednou větou, pak ruský pavilon připomíná odpalovací rampu. Francouzský pavilon je maskován zahradou s bylinkami a interiér vyložen, no čím jiným, než lahvemi vína a kulinářskými artefakty. Belgický pavilon je plný čokolády a pralinek. Holandská expozice je lehce fee – dětský kolotoč, cirkusový stan, občerstvení v retro karavanech. Italský pavilon láká technologickou novinkou betonu s fotokatalytickými vlastnostmi, který při kontaktu se světlem absorbuje nečistoty v ovzduší. V brazilském pavilonu lezete po masívní síti, která rozhoupává ostatní, a pod kterou je brazilská vegetace. A japonskému pavilonu je lépe se vyhnou kvůli několikahodinovým frontám.

Nad proměnou Milána by určitě zajásaly osobnosti, které se v minulosti zasloužily o rozkvět či záchranu města, jako např. Leonardo da Vinci či maršál Radetzky. Vodní kanály, které navrhl Leonardo, a kterými se propojilo město s jezerem Lago di Como, slouží turistům dodnes. Jejich náplavky se staly promenádou a nábřeží s restauracemi, trattoriemi a bary místem dostaveníčka nejen turistů.

Maršál Radetzky by byl zase potěšen kavárnou v centru města nesoucí jeho jméno. V roli maršála vojsk rakousko-uherské říše zavčas vypudil Napoleona z Lombardie a zabránil tak vyrabování kulturních cenností města. Prý si natolik oblíbil místní kotletu, že ji přenesl do rakouského jídelníčku, kde se ujala jako Wiener Schnitzel.

Frekventovaným pojmem návštěvníků Milána je dílo Leonarda da Vinci „Poslední večeře“. Originál najdete v klášteře St Maria delle Grazie. Kuriozní napodobeniny pak na dalších místech - jako bronzovou plastiku na hrobě rodiny Campari, nebo jako kresbu od Andy Warhola v galerii Triennale. 

A na závěr dobrá zpráva. Po skončení Expa 2015 má být brouzdaliště z našeho pavilonu umístěno na pražské náplavce a pavilon věnován nějaké školce – jen není známo, zda italské či české?

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.